01 prosince 2012

Červená....

Peklo jí má zamluvenou pro sebe,
láska jí jen hoří.
Možná proto je láska peklem
když klidné žití nám boří.

Pekelná krása lásky nás láká,
my propadnem jí navždy.
Jak peklo nevrátí co dáme jí
sama peklem někdy bývá.
Stejně však se jí vždy upíšem
tak jak v pohádkách to bývá....




Zvlášť růže jí mají rády, byť pekelné nejsou...
P.S. A ještě jí má většinou jedno pekelné autíčko, s černým koníkem ve znaku Mrkající

30 listopadu 2012

Zadání 7....

Sedmé zadání od Lucerny je fantasy. Tedy fantazii se meze nekladou. Jenže mě nechala dost na holičkách, protože asi moje fantazie není až tak bujná, tedy v některých věcech. Nečtu krom něčeho (Tolkien) z tohoto žánru žádné knihy, nedívám se na žadné filmy, je to prostě kategorie která jde mimo mě. Tudíž snad jedině moje fotohrátky mohou někomu připadat trochu fantaskní....

Oranžová....

Po čem voní oranžová? Po sladkém pomeranči,
po nahořklé mandarince.
Když nám je přinese Mikuláš
a pak leží na misce...
Po čem ještě voní? Po tropech, kde
motýl s kolibříkem se honí...


29 listopadu 2012

Samota....

Být sám uprostřed davu? Někdo řekne: "Nemožné!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám ve své rodině? Někdo řekne: "Nikdy!"
Jiný: "Ano to jsem já!"
Být sám uprostřed lesa? Někdo řekne: "Určitě!"
Jiný: "Tam nejsem nikdy sám!"
Zeptej se mnicha s modlitebním mlýnkem zda je sám
Zeptej se poutníka po horách zda je sám
Odpoví ti: "Tady? Mezi nebem a zemí?
Mezi peklem a rájem?
Jen se rozhlédni kolik je kolem krás,
jak měl bych se cítit sám?"
Cítí se snad sám orel v nebesích
když pohlédne dolů?
Ne, svůj majestát předvádí všem,
ale s krásou kolem není nikdy sám....


Zadání 6....

Předchozí zadání od Luc jsem přiznávám moc nezvládla.
Jednohubky nic moc. Ale hned jak jsem viděla šestý úkol
věděla jsem hned co. Kniha, o té, či lépe o těch není u nás
nic moc těžkého psát. Jsou všude kde je místo a kde jsou schované
za sklem. Nemáme klasickou knihovnu a tak odjakživa
měly své místo ve stěně. A tak jen byla otázka které vybrat.
Ale ta se nakonec také ukázala být jednoznačnou volbou.
Poslední řada v poličce. A proč? Jsou to totiž knihy, které
kdysi vázala moje babička když se učila knihvazačkou.
Krásné zlacené ořízky, i krásně udělané hřbety. A navíc
je to kompletní Dumas o Francouzské revoluci. Navíc ty
konvičky a cukřenka jsou zase památkou a mužovu matku
která je kdysi dostala od své maminky.

Žlutá....

Kam schová se sluníčko, když jde spát?
Kde nechá svůj svit, když zmizí ?
Rozhlédni se kolem, nemusíš se bát,
jeho všude dost a dost...
Je schované v měsíčcích, je v slunečnicích,
v kolotočníku i gazániích. Je v každičkém
kvítku janeby....
Nemizí když jde spát, nemusíš se bát.

28 listopadu 2012

Barvy duhy....

Každý má ji rád, každý by si s ní chtěl hrát.
Její barvičky nás těší,
a při dešti, když slunko vyjde
vždy si pro nás chvliku najde.
Zasvítí a zazáří, brzy ale k našemu smutku
zmizí beze zbytku.
Ale kdo to řekl? Beze zbytku?
Vždyť stačí se podívat na tuhle nebo tamtu kytku!
Pobraly si její barvy, rozsypaly všude kolem!
A tak pojďme je hledat, honem, honem....
Začneme hned jako první barvou barev
bílou....na duze jí sic nenajdem
ale přes to je nám všem milou.

Na ty duhové výběry mne přivedla Hanka svými sériemi fotek z cest, kde se soustředí na jedno téma ale v průběhu roku pěkně měsíc po měsíci. Já jsem si konečně zase nechala od syna nahrát zpět všechny fotografie které byly na různých místech a na různých počítačích a napadlo mne tu duhu sestavit z koláží květin té které barvy...

Statistika nuda je, má však pro mne zajímavé údaje....

U Heleny na blogu jsem našla odkaz na zajímavou statistiku a to jak je váš blog hodnocen dle různých webových kritérií, procentní návštěvnost, zařazení ve světě, zabezpečení a pod. Každý si tam může najít ten svůj a podívat se pokud je zvědavý jak je na jeho práci nahlíženo ve světě. Adresa je WWW.WEBSTATSDOMAIN.COM

A co jsem se dozvěděla já?
Posuďte sami, mne to tedy docela potěšilo.

Blog worlddandie.blog.cz je zařazen na 7075 místo na světě z 30 miliónů domén (no dejme tomu) nízká hodnota znamená, že tento web navštěvuje dost návštěvníků. Stránka je poměrně populární mezi uživateli v ČR (56,1%).
Odhadovaná cena stránky je 84,769 US dolarů (no teda), má dobrý pagerank (2/10) což znamená 22,820 zpětných odkazů.Blog má skóre 18% SEO (španělská vesnice pro mě,nevím co to znamená)a je to (prý) dobré pro webové stránky SEO.

A ještě nějaká čísla:

Raiting blogu podle WSD (WEBSTATSDOMEN) JE 4,0/5,0
Zabezpečení: 90/100
Zabezpečení pro neshlížení dětmi: DOBRÁ
Průměrná doba na webu: O3:25
Procento vyhledávání: 25,8%

Myslím že kdo z vás se v těhle statistikách vyznáte, přijdete si na své....

27 listopadu 2012

Kolik barev má jeden dřišťál?...

U terasy máme zasazené čtyři keře dřišťálu. Tři jsou klasické zelené a jeden je červenolistý. Ovšem na podzim i ty zelené zčnou hrát úžasnými barvami. A pěkně si o rozloží. Jedna větývka je zelenožlutá, jiná oranžová, další zas červenooranžová.....jen ten červený je červený pořád!Usmívající se

Jsem zklamaná, ba přímo jsem hodně zklamaná....

A proč vlastně? Kdo že mne tak zklamal? Inu Česká televize....tak to by asi pro nnoho z vás nebyla žádná novinka, protože dívat se na její výtvory se nedá už dost dlouho. Ale já jsem zklamaná z jednoho jediného seriálu. A tím je Zdivočelá země....Abych byla přesnější, z její třetí a čtvrté řady.
Při prvním uvedení jsem byla nadšená a okamžitě jsem si knihu Jiřího Stránského ZDIVOČELÁ ZEMĚ a AUKCE nejdřív půjčila a pak i koupila. Nevím kolik z vás tento seriál sledovalo a kolik z vás tu knihu četlo, ale já jsem to bezmála tisícistránkové dílo přečetla už pětkrát a sledovala s nadšením zprávy o každé nově natáčené sérii. A s nadšením jsem kvitovala to, že bylo v televizi uváděno vždy když se blížily volby a začalo se mezi lidem nést heslo... že za bolševika bylo líp. První díly série byly natočené skvěle, nepřesností nebo odchylek nebylo až tak moc, byly sice, ale to už tak bývá. Všechno jsem brala až do série která se odehrávala kolem roku 68. To už jsem začala být trochu udivená tím, co vzniklo za dílo.

Ono totiž vzniklo úplně něco jiného, nového. Jiná kniha, postavy které v knize vůbec neexistovaly a naopak ty které existovaly jako by nebyly. rozvláčnost a nuda. Neustále jsem si kladla otázku kam se poděla lehkost a napětí prvních dvou řad, kam se poděla dějová linka...proto jsem ani na opakování tetí řady nekoukala a těšila se že snad ta čtvrtá už proto že bylo avízována jako poslední ten dojem smaže. Opak byl ale pravdou. Větší paskvil už snad ani vzniknout nemohl....
Nevím co se stalo, kdo si přál aby Jiří Stránský napsal scénář tak jak napsal, myslela jsem si že tohle už se dávno nenosí. Obzvlášť mne překvapilo že na to, sám vězněn a sám si zažil na vlastní kůži "dobro" uranových lágrů vůbec přistoupil že ten scénář takový bude. Spíš by člověk očekával že ze svou zkušeností půjde na veřejnost, že ukáže jak opravdu to vypadalo, jak se takovým lidem žilo i po tom když se dostali na svobodu. Tady byl jen zlomek z toho.

A to už nemluvím o tom jak ploché byly figury bývalých kovbojů, osudy jejich i těch kolem nich, absolutně jiné v knize a jiné na obrazovce. Smrt Harryho při výslechu to už bylo něco co mne nadzdvihlo a konec Maděry? Tak to už jsem neměla vůbec slov....

Pokaždé když jsem se rozčilovala a kroutila hlavou nad tím co vzniklo mi dcera říkala Tak to asi udělali proto aby to bylo napínavější, dějovější.....Jenže, to co vzniklo bylo nuda, nuda, nuda....takže jediné co jsem na tom akceptovala byly pasáže z Žabákem a Hejlem, které sice v knize vůbec nejsou, ale dokonale vykreslily to co bylo pro komunisty vlastní. Chamtivost v těch nejvyšších řadách, nenávist, pocit absolutní moci a hlavně neuvědomění si své prohry a snahy se očistit tím.... Že já ne, já jen poslouchal a byl jsem přece ten kdo vám pomáhal. a navíc nikdy jsem se s tím neztotožnil....to že pro ně lidé nic neznamenali, že si mohli dovolit všechno a nebylo proti tomu obrany. jen držet hubu a krok. Jedinou věc můžu pochválit a chválím jsou výkony herců které byly opravdu vynikající....

Takže vlastně bych měla být spokojená, že základní poselství to jest ukázat, že za bolševika vůbec nebylo líp, že komunismus byl a je to největší zlo které nás potkalo a zase může potkat bylo splněno. Ale nejsem, vůbec nejsem a proto jsem tolik zklamaná....
Ukázalo to jen maličký zlomek toho jak byl tento národ ubíjen. Někdy i skutečně a ne jen obrazně, a že nynější nástup obliby komunistů ať jsou rudí nebo maskovaní za oranžovou je opravdu nebezpečný. To je věc kterou by si měli všichni připomenout a vzpomenout si. A hlavně NIKDY nezapomenout.....

Budu ráda když mi napíšete své názory, ať už knihu znáte nebo ne.






26 listopadu 2012

Srovnání....

Mám ráda Adele (je plnoštíhlá!!) a její hlas i písničky. Nemusím Jamese Bonda. Jenže píseň k poslednímu Jamesovi Bondovi Skyfall kterou Adele nazpívala je opravdu skvostná. Musím říct, že alespoň pro mne, naprosto překonává i Tinu Turner s Golden Eye. A teď proč srovnání? Tu samou píseň zpívala na Zlatém slavíkovi i Ewa Farna. Nic proti ní, jako zpěvačka dost vyčnívá nad všemi ukuňkanými rádoby hvězdami z dalších sérií SuperStar, X Factorů, Hlasů a co já vím, který se najednou vyvrbily. Jenže....pěkné to ano, ale něco tomu prostě chybí.

Takže vám je sem pro srovnání dávám obě....a můžete psát která a jak a proč se vám líbí....


Ta je moje!!!!.....

Tak to mi mluví z duše, jak já nemusím vánoce!
Děti velký, vnoučata žádný, všichni víme že se máme rádi
i bez opulentních darů. A to jak jsou vánoce zprofanovaný
a využívaný jen k oblbnutí lidí mě taky štve...Jo asi si
proti sobě poštvu pár lidí.....

Dokapáno....

Poslední z kapek mizí, už za chvíli budou cizí
tomuto světu. Alespoň pro okamžik tento...
Něco nového snad brzy vystřídá je, kdo ví?
Co bude to, snad barvy duhy, či něco z hudby?








25 listopadu 2012

3+1....




A zase kape....

Kapka za kapkou, jedna za druhou
navlečené korálky, od princezny Polárky.
Než - li dolů skanou, stávají se hravou zábavou
pro oči básníků....

Kapky dešťové, kapky rosy
co chvíli je dolů střesou kosi. Nevědí hlupáci
co je to za práci, než natěsná se do nich
celý svět....

Kapičky - korálky, neznají zahálky
utíkají po drátech, běží si po větvích,
Když vidím je třpytit se, nebo v nich koupat se
vrabčáky chlapáky, rázem se na tváři
usídlí veselý smích....