pondělí 23. května 2016

Drobnosti ....



Poslední série fotek z výstavy je asi nejdojemnější.
Nebo nejdepresivnější, nevím.... jsou to totiž osobní věci pasažérů
které sloužily denní potřebě. Po celou výstavu jsem si říkala, že se člověk dojímá
nad věcmi, které nejsou až tak staré, co je dneska sto let. Jsou vykopávky
s osobními věcmi starými 1000 - 2000 let a člověk nad nimi sice stojí z úžasem
a bradou dolů, cítí před nimi úctu. Jenže tam není ten pocit toho smutku
a zbytečného zmaru jako na téhle výstavě. Asi proto, že ti lidé se jich dotýkali
těsně před smrtí, nebo že v tomhle případě to všechno byli lidé s tváří a jménem....
Zřejmě je to kombinace různých faktorů.







Večerní kabelka




Flakonky na parfém


Kartáček na krém na boty


Kartáč na šaty





Jak jsem se na začátku zmínila, při vstupu do expozice obdržíte svůj
osobní palubní lístek se jménem cestujícího, který se na palubě nacházel.
Na konci expozice je na zdi tabule se jmény všech cestujících rozdělená na
Přežili a Nezvěstní, a tam si jméno které je na vašem palubním lístku najdete
a zjistíte tak jestli jste přežili nebo ne. Tohle je tedy můj .....
Jsem 28 letý Ir John Bourke který cestoval se svou ženou a sestrou
spolu ze stovkou irských vystěhovalců do Ameriky za prací.
A jako muž a cestující třetí třídy jsem neměla moc šancí přežít.
Jelikož jsem neměla brejle a to kde jsem mi hledal jeden z ochotných
návštěvníků, jak dopadla moje žena a sestra dodnes nevím.



Tak, a to je z výstavy o Titaniku vše. Další obrázku budou už jen a jen pozitivní a veselé.