čtvrtek 19. března 2020

Nestíhám ...





.... nic. Nic z toho co mne baví, a co bych ráda dělala, za to jsem zavalená věcmi které mne nebaví, za to je jich až nad hlavu. A s nimi se navalily i další problémy. A to  nemluvím o koronaviru, ten je kapitola sama o sobě. V práci lítám jak urvanej plakát, naštěstí momentálně nemusím na večeře, od pondělka to zas bude na chvilku při starém, půjdu si (možná) na ty své odpočinkové večeře a co bude dál, to se uvidí, ale vzhledem k tomu že se stále umenšuje počet obědů, vypadá to, že budu doma vůbec. A když mám volné odpoledne, sedím pro změnu u stroje a šiju roušky do bezvědomí. Stojí mi doma úklid, vysychá zahrada kde by už taky bylo potřeba máknout, na oknech ještě pořád straší vánoční výzdoba a z touhy udělat si na dveře jarní věnec taky sešlo. Nestíhám ani blog svůj ani další a už je toho na mě moc. Lék který vždycky zafungoval si bohužel naordinovat nemůžu, páč jet na chatu se jaksi neslučuje s momentální situací. A ani na to vylítnout na zahradu prostě není čas... Naštěstí aspoň svítí sluníčko kterýho si  sice moc neužiju, ale i tak trochu dobiju baterky ... prostě je to celý nějak šejdrem. Už zase, a ani jsme se ještě doma nevzpamatovali ze ztrát utržených za minulé roky a jsou tu nové... no, káva dopitá a tak vzhůru na roušky! Přeji všem v téhle divné době hodně sil a hlavně zdraví!