Než se začneme znovu procházet .....

 

.... černobílou Prahou, dáme si na oddych

nějaké květinky. A to květinky s jménem vystihujícím jejich vzhled. Krásenky. Těmhle květinkám jsem úplně propadla, naobjednala si semínka všech možných barev i tvarů květů a ve finále už druhým rokem zapomínám na to, je někam umístit. Ale něco jen málo jsem letos do země ze semínek do země dala, a tak se na tu krásu krásenek podíváme. A myslím, že do tohoto upršeného počasí se i tak trochu hodí ....

Konečná! Vystupovat .....

  

.... i když v tomto případě spíš

jsem já nastupovala. Do tramvaje která mne vezla zpátky na Smíchovské nádraží k návratu na chatu z mého prvního fotoworkshopu. Ovšem ještě než na to došlo jsme tak všelijak koukali a číhali a lovili  život na náměstí Václava Havla. Čili na piazettě u Národního divadla. Na tomhle místě se dá fotit klidně hodiny, nejen kvůli tomu kolik lidí jím projde ale i kvůli zajímavému světlu které tu panuje. Ovšem když svítí sluníčko, my měli štěstí na zataženo a i sem tam pár kapek ....

Jak jsem slíbila, tak ....

.... činím, a pokračujeme dál procházkou

uličkami Starého Města. Z Malostranského náměstí jsme se protáhli uličkou před Karlovým mostem na Maltézské náměstí a z něj ke kdysi slavné, komunistickým zřízením ovšem zatracované Lenonově zdi na Velkopřevorském náměstí. Záměrně říkám kdysi slavné, protože dřív vše na ní k něčemu odkazovalo, nejvíce k protestu proti komunistům. Ať obrázky nebo texty písní Beatles a hlavně Johna Lenona. Bylo to  místo setkávání, vyjadřování myšlenek i jen tak se zastavit a zamyslet. Po pro mě naprosto nepochopitelné akci magistrátu před pár lety, když nechal všechno co na zdi bylo zabílit už onen genius loci místa zmizel. Sice je to stále velká atrakce pro turisty, ale kouzlo které to místo mělo odválo do nenávratna. Dnes je to něco chaoticky počmáraného a polepeného nálepkami ....

A pokračujeme pěkně od .....

....  Radničních schodů (to jsou ty které vám

zkrátí cestu od Černínského paláce dolů do Nerudovy ulice) dolů právě Nerudovkou. V té jsme si udělali první zastávku na kávu v kavárně Kafe a hrnky. Je to velice příjemná kavárna, byť vcelku dobře zašantročená v nenápadném průjezdu. Ovšem když jím projdete ocitnete se v království keramiky, příjemné zahrady a dobré kávy. Nám mimo jiné poskytla i úkryt před náhlou dešťovou přeháňkou. I tady se nám dostalo pár rad a tipů na foto ....

Jak si vedou .....

 

.... fotografové když fotí už jsme si 

ukázali, a tak teď se podíváme co jsem vlastně nafotila já. Musím říct že mě to nesmírně bavilo, bylo to zas úplně jiné focení než je mým zvykem a na které jste z blogu asi nejvíc zvyklí. Dokonce mě to natolik začalo bavit, že se snažím ve městě fotit co nejvíc. Navíc Praha v tomto směru nabízí nevyčerpatelné množství příležitostí. Míň už mám já příležitostí se do ní vypravit ....