středa 2. září 2020

Hurá k ....



.... k rybníkům! Je to moje oblíbená procházka,

i když v poslední době (jak jsem zjistila podle fotek) jsem chodila vlastně jen k jednomu. A to proto, že se tam dá nachytat spousty vážek a šídel a tu a tam nějaký ten motýl. No a pak si posedět na lavičce nebo trávě a kochat se pohledem na protější zalesněnou (zatím) stráň. Na podzim obzvlášť, převládající buky dokáží proměnit všechno kolem v zářící zlato. A tak mi díky tomu utekly dvě věci. První, že prostřední z rybníků se vypařil a místo něj je jen houští vrb, trávy a orobinců, a druhá že konečně dostala druhou šanci má oblíbená, byť dost zdevastovaná stavba. 

Jedno mě mrzí dost a z druhého mám ohromnou radost, byť jsem přišla o jeden svůj sen. Ten byl, že kdybych vyhrála pořádný balík tak bych tuhle vilu koupila, a udělala z ní rodinné sídlo. Teď si musím najít jiný objekt ....