.... musíme si posvítit sami.
Ne, nezbláznila jsem se. Nebo možná jen trošku. To ta voda co furt padá a padá a nechce přestat. Navíc tady u nás v podobě takové vlezlé, mrholivé, která vás promočí i když jste pod deštníkem a původně krásně nadýchaný účes okamžitě mění ve zplihlé neforemné něco. Už potřetí od napuštění bazénu jsem ho musela upouštět, protože noční deště bývají naopak nevlezle prudké. Skóre tedy je 3:2. Třikrát odpouštěno, dvakrát vykoupáno. A v uších mi začíná stále neodbytněji znít " Tento způsob léta, zdá se mi poněkud nešťastným " ... A co to posvícení? Bude na fotkách ....
