.... lásky čas (pro ty kdo na ní věří, kdo jí hledají
nebo mají to štěstí že jí našli) a měsíc kdy příroda vybuchuje gejzíry barev rozkvétajících květin, keřů a stromů, a vzduchem se linou všechny možné krásné vůně. Ptactvo nebeské se od rozbřesku předhání v tom kdo začne dřív řvát před oknem aby vám dalo najevo že už je přece jen čas vstát, lhostejno že je třeba teprve půl čtvrté a vy vstávat vlastně vůbec nemusíte. První den pátého měsíce který je zasvěcený polibkům pod rozkvetlými stromy. Když je kde a s kým. Začíná pro mne ten asi nejhezčí měsíc v roce, kdy si budu rvát hrb na zahradě abych vysvobozovala kytky s dusivého objetí plevele a rejdila sekačkou mezi kapkami májového deštíku, který se ovšem spouští vždy když to není potřeba. Jestli je na krásu netuším, já jsem akorát vždy po něm silně zakyslá osoba protože tuším, že zas budu muset bůhví na kolik dní odejít od rozdělané práce na zahradě.
Jenže zatím je všechno zalité sluncem, namožená šlacha po noci ve stahovacím obvazu zatím poslouchá a tak můžu vesele vyrazit na zahradu ostříhat co je ostříhat třeba, a zasít co je třeba zasít. Ať žije náš milovaný květen! .....
