neděle 12. dubna 2020

První z radostí ...





.... abych tedy šla příkladem. Dneska zavolala dcera, jestli by jsme nechtěli přijet. Že si budou grilovat a pokud budeme chtít můžeme si opéct buřty. To jsme sice měli v plánu dneska večer doma, ale takhle to bylo z velkou přidanou hodnotou. No a při té příležitosti jsem se konečně dokopala k tomu dodělat druhého medvídka, který mi chudák rozporcovaný ležel už dlouho na šicím stole. Byl to takový opožděný dárek k svátku který měla Bobule v týdnu a kdy jsme se nějak nechtěli moc vnucovat, zvlášť když se nedalo moc být venku jako dneska. Už jen její přivítání, kdy mi skočí kolem krku a začne mi šeptat " Moje babika, moje..." to je čirá esence radosti na obou stranách. No a ty rozzářený očička když jsem z tašky vytáhla medvídka, tedy správněji medvědí holčičku, to je prostě nepřenosné... nebrala jsem sebou foťák chtěla jsem si ten dnešek užít dosytosti bez toho, že bych hledala ten správný úhel záběru ....




Článek je zařazen do mé výzvy " BLOGEŘI RADOSTÍ PROTI COVIDU "