.... objevila dcera na na netu. Je na druhém
břehu Berounky, zhruba deset minut chůze od nádraží. My se do něj vypravily po dobytí hradu, protože jak Bobule z vlaku viděla skákací hrady nebylo s ní k vydržení. Areál je dost velký, počítám že postupně budou přibývat další výběhy, plný různých laviček, pohovek, židliček a křesílek rozestavených před klecemi a výběhy, takže si můžete pohodlně sednout a pozorovat zvířata. U vstupu si můžete zakoupit kbelíček s různými dobrotami pro zdejší obyvatele. Tedy jen pro ty u kterých nehrozí že vám ukousnou ruku i s kusem flákoty. Můžete tu najít ozdobné slípky a kachny, kozy ale i černé levharty a bílého tygra. Velblouda a oslíky, lvy i pár opiček.
Že byla Bobule nadšená je jasné, méně už peněženka dcery, i když jsou hrady v areálu, platí se na ně vstupné zvlášť. Asi možná i proto, že pokud děti nezajímají zvířata, mohou si jít skákat jen na ty hrady.
Najdete tu i bistro a velké parkoviště, kde můžete nechat auto celý den. Výhodné to je když chcete jít na hrad a neplatit nehorázné parkovné na ofiko hradním parkovišti. Tedy pokud vám ovšem nevadí, že v tom případě musíte použít pěškobus na delší vzdálenost.
I když se malá bavila hodně, ukázalo se, že na její alergii a podrážděné průdušky prach s pilin není to pravé ořechové, opět začala mít záchvaty kašle, a to dost ošklivé, takže jsme zavelely do auta a zpátky. Domnívaly jsme se, že jak se dostane z vlivu alergenů, bude to zas OK, leč nebylo. Kašel se stupňoval, léky které sebou dcera měla nijak nezabíraly a tak jsme usoudily, že dál trápit malou prokašlanými nocemi nebudeme a že se holky vrátí domů, kde pro případ, je v dosahu nemocnice a já pojedu domů v pondělí vlakem. Jenže když jsem viděla jak je malá nešťastná, že musí odjet z perníkového domečku, nechtěla jsem jí ještě víc rozesmutnit tím, že já tam zůstanu a tak jsem se sbalila taky. Když jsem se o půl osmé objevila doma, polovice byla dost překvapená ....