Sluníčko už sice bylo dávno vykulené
ale za mohutnou hradbou mraků ho moc vidět nebylo. Ale jak se mraky všelijak přeskupovaly začalo se víc a víc zpoza nich dostávat na oblohu. Mám na focení východů pech, protože od nás ze zahrady se fotí tedy nic moc, ještě vlastně hůř než západy, a na volném prostoru jsem se vlastně zatím nikdy nevyskytovala. Tudíž jsem byla moc ráda že se mi to jednou podařilo.....
Nejdřív nesmělé zjišťování situace....
....nebo se na to vykašlat?
....i když ....
....asi to přece jen zkusím...
....ale mraky byly stejně urputné....
.....a někdy měly navrch...
.....nakonec ale stejně vylezlo....
....a ještě víc....
.....a obloha zmodrala....
....a svět zezlátl....
.....a ztajeměl....
A finito!