20 ledna 2013

Bez trnů růže žije dál, bez lásky člověk uvadá....



Stejně jak trnem růže zraní,
tak láska raní krutostí svou...
Jedna je krásná bez podmínek,
však druhá má jich na tisíc.

Stejně jak růže omámí vůní svou
láska omámí tě sliby...
Když vezmeš růži do dlaní, tak dopustíš se chyby.
Trny svými v okamžení, tvou dlaň proklaje.
Když ublíží ti láska tvoje, tvé srdce jí prokleje.

Stejně jak není růže bez trnů
není bez slzí láska,
Jedna tě barvou polaská,
však z druhé bolestí srdce praská.

Je velký rozdíl mezi námi,
bez trnů růže žije dál.
Však bez lásky člověk... navždy uvadá...





Zimně krajinové 2....

Než se předvedou další zmrzlé fotky, dáme si něco málo z krajiny.
Jelikož chodíme většinou stejnou trasou, žádné velké změny se nekonají.
Maximálně v olistění stromů, v ozelenění polí nebo sluníčko x zataženo.
Tak aby to nebylo úplně stejné, někdy si pohraju z barvičkou. Tu dám
černobílou krajinku, tu zas sépii, nebo zvolím trochu zbarvení do modra
či do zelena. Jediné co se tu valem mění jsou lesy, které ubývají pod pilami
majitelů.A to vcelku i rychle.
Takže se obávám, že za chvíli mi toho moc jiného k focení nezbyde
než jen ta pole....

Meandry na Srnovském potoce, alespoň část....
Použitý crossproces laděný do modra.



Zde byl použito pro změnu ladění do zelena a Ortonův efekt. Ten vytváří dojem malby,
záleží na tom jak moc silný se efekt použije.


Lesních cest je tu mraky, takže poskytují stálé téma....


Vzácná chvilka kdy vykouklo sluníčko




Pokoušela jsme se zachytit a nějak přijít na to jak zvýraznit ty paprsky....nepodařilo se. V reálu byly o hodně kontrastnější.


Když se přepne na režim Západ slunce. Barvy se stanou o dost výraznější a dramatičtější.


To jediné sluncem osvětlené místo zářilo do dálky. Bohužel postrádá snímek ostrost, jelikož byl nazoomován, co můj foťák dokáže. Tedy na optický zoom, na digitální by už to stálo vůbec za prd.
Navíc protější kopce byly v oparu....


A černobílé louky. Už se těším až budou pěkně zelené...



Poutník se mnou po cestách....Mates. Pro mne stále těžce vyfotitelný, aby nebyl rozmazaný.
jde to ale hodně těžce...




Lístkové....

Jediným zástupcem barev v přírodě jsou momentálně suché listy.
Jak na bucích tak na dubech. To že zůstává část listí na dubu je
normálka, to by ani nevznikla krásná Werichova pohádka,
ale nějak jsem si dřív nevšimla, že i na bucích. A co víc
dokonce i při pohledu do lesů je vidět mezi zelenými smrky a
borovicemi tu a tam stále zlatý modřín. Nevím co se změnilo ale
já se pamatuji, že modříny začínaly zlátnout už koncem prázdnin
a na zimu byly holé. Teď jak to kolem pozoruji některé neopadají,
a když tak až před jarem....je to jen můj dojem, nebo jste si toho všimli také?