.... s několika pohledy na různé rostlinkové zástupce ....
Zkoušela jsem objektiv který mi přenechala známá, jelikož manuální ostření jí dělá velké problémy a na její řadě foťáku prostě automat nefungoval. Moc se mi líbí jeho bokeh, byť víc ho používám na jiné focení, je to dlouhé sklo i když má i široký záběr
Představovat asi nemusím 😉
První z květů phylocactusu se nesměle klubal
Zkoušela jsem i co možná největší přiblížení co to umí
Docela se mi líbí focení s ním, byť jsem zjistila že se moc nehodí do ne zrovna dobře osvětlených interiérů. I co se týče ostrosti je oproti jinému zoomu o dost měkčí. Něco mezi normálním moderním objektivem a starosklíčkem, ale taky je možné že to ještě neumím úplně vychytat. Zatím s ním fotím jen občas, víc opět jede ten co jsem si pořídila místo toho který se mi rozbil.
A jak se blíží víc a víc neděle kdy bude vernisáž, začínám se paradoxně na foťák dívat se stále větší nechutí. Navíc začínám být nervózní protože úplně nevím kdo z pozvaných vůbec přijde. Kdo přijde od pondělka kdy začne být pro veřejnost mě tak ani moc netrápí tak jako to co řeknou a jestli vůbec přijdou osobně pozvaní protože je mezi nimi pár lidí na kterých mi záleží a nerada bych je zklamala.
