Samozřejmě že na mém "skalním" výletě jsem koukala i po květinkách,
a nejen po skalách. Těch je sice víc, ale pár jemných krásek
jsem taky ulovila. Některé rostly, stejně jako stromky, na zcela nečekaných
místech, jiné dělaly ozdobu prostranství a náměstí. A a ty jsem tedy valila kukadlice!
Ale taky řádně oslintala, protože to byly vážně kusy!!
Tyhle fuchsiové krasavice mne jako fuchsiovému šílenci doslova vyrazily dech.
Dala jsem dokupy své chabé znalosti němčiny a paní která tam okolo nich pracovala jsem je pochválila.
Což ovšem byl velmi šílený nápad, neboť paní okamžitě spustila kulometnou kadencí
cosi, v řeči v které jsem rozuměla každé desáté slovo. Nakonec jsem si dala
dohromady to, že jsou už čtyřicet let staré ...
Ostatně jak jsem zjistila, v Němcích mají, na rozdíl od Rakous fuchsie ve velké oblibě, kam jsme přijeli
tam nějaké obdobné kousky byly. Tyhle jsou z nádvoří na Königsteinu, ale
i dole u pokladen či spodní cesty na pevnost stály sice menší, ale také krásné.
Opět königsteinský úlovek. Tyhle japonské sasanky kvetly na záhonu u jedné
z mnoha pevnostních budov
A v hradebních zdech se usadily tyhle krásné zvonky
Čemu patří tyhle lupeny v hradbách nevím, ale evidentně se jim tam líbilo
Cosi odkvetlého na baště Jana Jindřicha
A ještě jedna hradební
A hradební tráva
Na náměstí v Bad Schandau jsem sklapla sanice podruhé. Výzdobu totiž
tvořily ohromné, ale opravdu ohromné keře hořcových stromků, abutilonů, fuchsií
olověnců nebo lantan. Pro představu jeden s olověnců. Je v dolním rohu a podle postav
si můžete poměřit jak velký je.
Já si nafotila detail jednoho z krásně kvetoucího abutilonu. To byla druhá věc
která mne velmi překvapila. Všechno totiž nádherně kvetlo, a mělo krásně zelené listy
jak kdyby teprve bylo jaro a ne podzim.
No a to by bylo z výletu do Saského Švýcarska všechno. Další výlet bude až v prosinci
a to už bude vládnout vánoční nálada ....