01 září 2015

Swing na zámku .....



V rámci Mníšeckého kulturního léta, a v rámci
toho že se mi poštěstilo ztrávit ještě týden na chatě
který jsem věnovala tomu že jsem se přímo nechutně flákala,
uvítala jsem možnost zajít si na zámek na koncert. A jak nadpis
anoncuje, na můj oblíbený swing v podání mého neméně oblíbeného
ansámblu, to jest Ondřeje Havelky a Melody Makers. A samozřejmě
jako vždy jsem se těšila i na setkání s kamarádem a parťákem z dob
kdy jsme byli sousedi v Praze na sídlišti. Došlo mi že se známe už
celých dlouhých 30 let a z toho 25 se už pilně snažím navštěvovat
jejich koncerty kdykoli jsem jim nablízku. O tenhle jsem málem přišla,
z pofidérních důvodů, a to že jsem zde při našem pobytu byla bez netu.
Až doma jsem zjistila že se koná a tak jsem rozjela akci lístky.
Nevěděla jsem stoprocentně jestli opravdu pojedu,
takže se mi nechtělo kupovat lístek dopředu a tak jsem zavázala
ke spolupráci kámoša. Mívají vždycky k dispozici nějaké lístky
a tak jsem ho poprosila aby se mi zeptal. No přišla nemilá
odpověď že už jsou rozdané (později na zámku jsem zjistila že jich
bylo jen šest) takže jsem musela zariskovat a nechat koupi až na dobu
kdy tu budu. Naštěstí ještě byly, i když ke stání a dost dozadu. Jsem
zhejčkaná tím, že povětšinou sedíme v první nebo druhé řadě a takhle
daleko to bylo teprve podruhé za celou dobu. A ještě ke stání!
Ovšem jak se ukázalo, sektor " Ke stání" byl vybaven lavičkami a křesílky takže
jsem byla nadšena a zabrala si místo na pitlane, přesně proti
pódiu a vlastně i proti místu kde sedí vždy kamarád. Celou dobu jsem přemýšlela
kde vlastně na té zámecké zahradě se tohle může konat, není zas tak
moc velká ale řešení mne hodně překvapilo stejně tak jako hojná účast.
A že tu byli lidé z celého širokého okolí! Všechno vyšlo na jedničku
z hvězdičkou. Počasí, nálada, hudba, setkání i cesta zpátky. To byl
jediný mráček který mne trochu děsil. Nevadí mi jít pěšky, ale vadí mi
jít pěšky ve tmě. Ta se dá samozřejmě zahnat baterkou, ale co se nedá
zahnat jsou divočáci kterých tu je i po zásazích myslivců stále dost.
Nabízely se tedy dvě varianty. Autobus nebo soused. S autobusem byla potíž
že jel buď v devět nebo v jedenáct. Soused kdykoli. Nakonec jsem se
s ním domluvila, že pokud bude koncert trvat takdlouho že mi zbude tak půl
hodina do příjezdu autobusu, pojedu jím a se šoférem se domluvím aby
mi zastavil u chaty, nebo, pokud skončí v mezičase povolám souseda.
Nakonec vyšel autobus i čas na noční snímky místní dominanty na
náměstí a to kostela sv. Václava. Takže parádní tečka za parádním večerem.


Fotek moc není, jelikož jsem byla dost daleko a pořadatelé striktně
hlídali aby nikdo ze zóny "K stání" nevešel do zóny " K sezení" takže
i o přestávce jsem se musela s nimi přetahovat abych se vůbec za
kamarádem dostala a to jsem ještě musela zalhat že jsem rodina.
Měla jsem jedno video jenže počítač ho tvrdošíjně odmítal stáhnout
takže jsem ho nakonec musela smazat .......




Není bez zajímavosti, že s orchestrem vystupuje už nový výhonek
Havelkovic rodiny a to dcera Rozálie alias Miss Rosie. Jak jinak než
jako sólová zpěvačka .....