03 června 2018

Cesta tam a zase zpátky ....




Dneškem začíná můj malý cestovní deník. Dvanáctého května brzy ráno, jsem nastoupila
cestu prvního květnového výletu za naše hranice. Jelo se na tři místa do Rakous. Prvním
byla návštěva stolové hory a přírodního parku Hohe Wand s dvěmi vyhlídkovými místy,
Skywalk na jižní straně a dřevěnou vyhlídkovou plošinou na severní straně. Druhým byla
Kamenná soutěska Steinwandklamm nedaleko měst Pernitz a Furth an der Triesting
a na ní navazující vodopády Myrafäll. Zatímco první část byla zcela fyzicky nenáročná, ta
druhá už byla docela náročná, s dvěmi možnostmi. Dřevěné schody a lávky, nebo částečné
ferraty. Vzhledem k mé shnilosti a hlavně foťáku na krku, jsem volila raději více pohodlí
nabízející schody a lávky. Třetí, navazující na soutěsku jsou vodopády na říčce Myra
někdy též Myrabach. I tady se pohybujete v pískovci potokem vymleté soutěsce, ale
výstup nebo sestup už není tak náročný jako v Kamenné soutěsce.
A jak je mým zvykem, ráda fotím i z autobusu, byť kvalita
obrázků je dost bídná, nicméně k tomu zážitku
z cesty to prostě patří ....



Novomlýnské nádrže krátce po východu slunce. Bohužel jsem nestihla vyfotit
balony, které se krátce po vzletu majestátně vznášely nad vodní hladinou.
Ten pohled musel být opravdu skvostný ...


Dneska se na rybách už nemusí ani na břeh. Spát můžete rovnou na hladině
vody ve stanu


Poněkud zadrátovaný pohled na mikulovský zámek při východu slunce


Už nezadrátovaná křížová cesta nad zámkem


Utěšená krajina jižní Moravy







Vídeň se s námi navečer při zpáteční cestě po dni plném sluníčka ale i pár mraky, rozloučila
pořádným lijákem a duhou.



A zase Mikulov. Tentokrát při západu sluníčka ...


Tentokrát to vyšlo bez drátů


Mušovský kostel. Ráno jsem ho při východu nestihla, ani ta západová není zrovna něco, ale to místo
má neskutečné kouzlo a já bych někdy strašně ráda na tomhle místě fotila v klidu