neděle 29. července 2012

Udělám vám chutě....

Zrají nám kanadské borůvky a tak jsem se rozhodla že udělám tvarohové knedlíky. Mám totiž vynikající recept na nadýchané knedlíčky, skorem spíš jak kynuté než tuhé klasické tvarohové.... je to recept velmi jednoduchý a rychlý a výsledek je excelentní....

Tvarohové knedlíky:
3 vejce
2 pol. lžíce cukru
250 g másla
2 tvarohy (netučné)
150 g polohrubé mouky (dávám ale podle potřeby, aby se s těstem dalo pracovat)
ovoce dle sezóny na plnění....

Vejce, cukr a změklé máslo ušleháme do pěny (vejce pokud si vzpomenete vyndejte z lednice dřív, aby nebyla studená)
pak přisypeme mouku a zpracujeme těsto. Na půl hodiny dáme odpočinout do lednice a poté plníme ovocem které je zrovna čerstvé po ruce.
Děláme kouličky velikosti mandarinky a vaříme cca 8 minut. Já si většinou čas nehlídám, spíš si vždy jeden vyndám a rozříznu. Pak už jen pocukrovat, posypat či zalít kysanou smetanou a polít máslem...






Já a editory....

Vím, že někteří z vás nemají rádi nějak upravované fotky, maximálně že trochu přidají na jasu, nebo kontrastu případně si udělají výřez fotky když je okolo objektu víc balastu než je zdrávo. Ano beru to, a nemám jim to za zlé. A jsou tací, kterým jen samotná fotka je málo a rádi si jí něčím obzvláštní. Tu nějakým zajímavým a netradičním rámečkem tam zase nějakým efektem. A pak jsou nadšenci, kteří udělají z fotky původní fotku úplně jinou....
Já jsem v tomto směru duše hravá a tak si ráda někdy pohraju. A k tomu mi slouží různé on- line editory. Ano asi mě mnozí namítnou že to není ono, a že jedině ve Photoshopu, Gimpu, Photozoneru a podobných profi editorech je ta správná práce. Ano i oni mají pravdu, jenže já se přiznávám že tyto editory prostě NEOVLÁDÁM. A tak si hraju jen v těch on-linech.
Proč vlastně jsem s nimi začala? No jak jinak než kvůli blogu. Líbily se mi u některých blogerů různé koláže a tak jsem také chtěla něco podobného. A začala se pídit. Když mne od jedné známé přišly na mejl fotky u kterých bylo napsáno Zpracováno v Picasa zavětřila jsem a Picasu si nahrála. Fotky jsem začala upravovat v ní, ale stále mi chyběly ta možnost koláží, až jednou jsem si klikla i na odkaz na Picnik a tím okamžikem jsem propadla hraní si s fotkama. Jak koláže, tak různé efekty, rámečky prostě vše co jsem hledala. Jenže pak jako blesk z čistého nebe přišla zpráva že se Picnik ruší. A znovu začalo hledání náhradního editoru.
Těch on-line editorů je hodně, ale onu kompexnost jakou měl Picnik jich má jen málo, možná dva, tři.... Některé se soustředí jen na jeden efekt ovšem v mnoha podobách, jinde chybí to a v jiném zas ono. U Vendy jsem našla odkazy na některé editory a rozhodla se je jeden po druhém vyzkoušet. Sama Vendy mne poprosila o to abych jí řekla jak se mi který líbí a pozdává se mi práce s ním.

Takže tady je výběr těch které jsem vyzkoušela, či prohlédla:

Mám - li mluvit za sebe, tak mě vyhovuje jen pár z nich. Ne že by nebyly všechny zajímavé, ale pokud nechci zrovna předělávat fotky na nějaká veselá přání, či dělat animaci Bobeše tak, že se točí jak vodní vír, nemusím takový editor. Mám na mysli úpravy fotek které nejsou nijak násilné, ale při tom tu kterou fotku ještě víc vypíchnou.A pokud se jedná o možnost dělat koláže tak jich zas tolik není, které to umí. Zase tedy beru jen v těch které tu mám ve výběru. Dále beru v potaz to, že neumím anglicky a tak upřednostňuji ty editory kde není povídání až tak moc nutné, a těch pár výrazů už tak trochu znám. I to jak se dá vracet zpět hokus pokus který se nezdaří bez toho, že bych musela startovat celý proces znovu je měřítkem které ubírá či přidává na kladech. Jak jsem je tak procházela a zkoušela věci které mne zajímají, či mi připadají užitečné ustálil se můj výběr asi tak, že základ tvoří PICASA. Do té si fotky nahrávám, dělám základní opravy a některé další úpravy včetně koláží. Další editor který je mi hodně sympatický je PIXLR tam jsou asi úpravy nejsofistikovanější, žádné velké extrémy. Ne že by tam nebyly ale je takový krásně elegantní. PICMONKEY není sice obsáhlý co do počtu efektů a rámečků, má však dobré možnosti různých retuší a možnost dělat koláže s nebarevným (průsvitným) pozadím. PIZAP má ohromné množství předloh na koláže různých tvarů, spousty zajímavých pozadí ale co se týče klasických efektů, tam nejsou a navíc mi vadí že má přednastavené mezery v kolážích které jsou někdy dost velké. Lunapic už patří k těm vyšším levelům, tam se dá opravdu už upravovat fotky podobně jak ve Photoshopu ale má i spousty efektů, animací (ostatně v něm jsem si upravila svou fotku v záhlaví blogu) a jiných vychytávek. Snad jen to že malý výběr rámečku je trochu mínus. To jsou editory které používám už déle. Ale teď s těch dalších nově shlédnutých mi vyhovují TUXPI, FOTOMONTÁŽ a FOTOFLEXER. Zhruba všechny mají stejné efekty, možnost animace nebo ohromný výběr pozadí a rámečků. A FOTOMONTÁŽ a LUNAPIC jsou buď celé v češtině nebo se do češtiny dá přepnout.
Ještě jedna věc, výhodou těchto editorů je postup nahraj, klikni, ulož a je hotovo. Tudíž s nimi mohou pracovat i lidé, kteří nejsou moc kamarádi z počítačem, ale přesto by rádi někdy něco takového zkusili.

Zkuste se podívat a vyzkoušejte a hlavně se nebojte si hrát....


Ferdásek v mnoha podobách....

Včerejší den krásně slunný se dal trávit různě, dcera odpočinkem po noční na sluníčku a v bazénu, já převlíkáním povlečení a praním, pak vařením a dosekáváním zahrady, manžel si upravoval něco na skutru a syn někde s přítelkyní.
A pak ještě zvěř. Psi většinou stejně jak kočky se povalovali a chladili, ale Ferda si vylezl na putovní klec a jak jsem zjistila opět mi oloupal již jednou zamalovanou zeď. Asi se mu to nelíbilo a tak mě dal najevo že bych to měla udělat pořádně...Jelikož ač krotký papoušek, nechce si vlést dovrovolně na ruku ani na bidlo abych ho mohla přenést kde zrovna jsem, když si blbec pořád ohlodává ta letková pera a nemůže létat tak jsem ho bafla i s tou klecí a šla ho dát ven. Tak samozřejmě jak se bál skočil z té klece dolů...a to pak šupajdil na ruku hned. Usadil se mi na rameni a tak jsem se s nim šla projít po zahradě. Málem skočil šipku do bazénu, takže od vody jsem raději přešli k vrbě. Tam se mu zalíbila větývka na kterou si přelezl, ovšem jaksi neodhadl její tloušťku a svojí váhu a tak zase hrozilo nebezpečí že skončí na zemi. Ale projevila se naplno jeho ohromná šikovnost lezce který byť i třeba hlavou dolů, dokáže se v okamžiku dostat kam potřebuje. A tak se za chvilku usadil na silnější větvi a odtamtud se rozhlížel a jukal na mě....










Jelikož jsem ho nemohla s té vrby dostat dolů a začal mi tam ještě navíc ohlodávat kůru, zkoušela jsem to nejdřív se sprchováním, a když to nešlo musela jsem si vzít hrábě a těmi ho trochu ho shrábnout do výšky odkud jsem na něj už došáhla. Takže se pak usadil na kleci pod slunečníkem a tam se začal upravovat....a když ho to nebavilo všelijak na ní přelézal a zase na mne načuhoval co dělám.... a pak si pro sebe začal povídat....