22 srpna 2017

Dneska to jsou dva měsíce...



.... co mi volala dcera a poprvé mi řekla " Ahoj babi".
A tak do našeho života vtrhla, trochu nečekaně a trochu komplikovaně naše Emča
a okamžitě se nám s naprostou samozřejmostí uhnízdila v srdcích.
Dokonce dědeček, byť se snaží navenek stále držet tak trochu stranou
každý den když zapínám počítač mi klade stejnou otázku "Tak co holky? Něco nového? "
Ví totiž, že mi dcera posílá fotky a píše co nového zas ten náš prťouš dělá.
To, že už má dva měsíce se začíná projevovat i tím, že začíná vyjadřovat svůj
názor . Zatím tedy havně buď křikem anebo pantomimou. A že jí to tedy jde !
Obojí !!
Ostatně to je velmi dobře vidět na následujících fotkách ....


Když si měl děda Emču pochovat, nejdřív zděšeně odmítl, že jí rozbije, ale když
mu dcera řekla, že si jí chová i její starší bráška a kupodivu ji doposud nerozbil
nechal se přemluvit, ale prý si na to raději sedne ...


Takhle dala najevo co si myslí o babiččině výrobku


Je to koketa, prostě ženská Smějící se


Už si dokonce občas užívá když jí dcera svlékne


Stejně tak dokáže házet i významné pohledy


Hihňat se víc ...


.... nebo jen tak aby se neřeklo


.... ale i zaujatě pozorovat co je venku



Tentokrát jse si krom posledních dvou fotek vypůjčila ty co fotila dcera.