.... dáte za pravdu, že záchod rozhodně není
místo, kde by jste očekávali vyznání lásky. A to tak krásné, jaké se mi za celý můj život nedostalo od žádného z "mých" mužů. Ať povolených, zákonných či nezákonných. Vyznání při kterém se vám rozbuší srdce a vhrknou slzy do očí, neb je pronesou mile a žvatlavě tříapůl leté rtíky, při sezení na trůnu když si stejně staré ručky přitáhnou vaší hlavu a do ucha zašeptají tak, že to je slyšet na metry daleko " Mám tě ráda, babičko, a teď buď babička, až půjdeme nahoru tak taky, ale pak už můžeš být zase zlý čert!"
Abych uvedla na správnou míru, hrály jsme si v pokoji na čerta který strká malou kočičku do pytle. Samozřejmě že malou kočičkou byla Bobule a pytel do kterého jsem jí strkala, resp. balila byl sedací polystyrenový bag. Zlého čerta chtěla sama, protože hodný se jí moc nezamlouval. Nevím čím tedy dnes strašit děti, když si vybírají že chtějí zlého čerta a ještě se tomu na celé kolo řehoní. I když je mi jasné, že v jejím případě první čert kterého by potkala nebyl podroben bližšímu zkoumání jestli je nebo není hodný a nastal byl mohutný řev a úprk do mámina náručí. No řekněte, dá se tomuhle odolat?
Jo, a co vy, na jakém neobvyklém místě vám někdo někdy případně vyznal lásku?
