15 listopadu 2013

37 / 52


1 / Pátek 8.11.13
A je tu zádrhel. Dost velký. Zjistila jsem že mám být jeden den na dvou místech současně ale 70 km od sebe. No a co teď....velké setkání plánované už někdy od jara a které vyšlo až ten poslední listopadový víkend a vánoční trhy kam jsem se přihlásila se svými výtvory. Termín setkání už nikdo měnit nechce a trhy zkusit chci. Takže dilema....vidět se s kámošama nebo dát přednost penězům....dcera bude na denní s nedovedu si představit že by se
mi tam mezi místní ženský šel posadit mužskej. Takže hledat náhradní řešení. Komu věřit a koho zkusit oslovit....není tady takových lidí moc. Nakonec jsem požádala svou bývalou šéfovou a mojí sousedku jestli by to nemohla třeba vzít za mne. A vzala, a jako náhradní řešení mám i vlakové spojení kterým bych to v případě nemožnosti měla stihnout, i když to bude darda. Po prohýřené noci už v devět stát na autobusové stanici v bůhví jakém počasí.....
Skóre dne: Uffff, spadl mi velký kámen ze srdce. Jedna velká radost.

2 / Sobota 9.11.13
3 / Neděle 10.11.13
Nějak mi teď díky nahánění termínu odevzdání práce na poštu dny splývají a nic moc kolem sebe nevnímám. Natož hledat v těch dnech radost. I když jo, jedna ano. Objednávka na dva velký čerty a velkej adventní věnec....snad to vydržej moje kukadlice a ramena a pařátky....
Skóre dní: Sobota - nic
Neděle - jedna radost

4 / Pondělí 11.11.13
Sv. Martin....pokec po telefonu s dvěma toho jména s kterými jsem se už strašně dlouho neviděla. A konečně jsem dostala zprávu že čert s andělem dorazili v pořádku do svého domova....po čtyřech dnech po odeslání....
Skóre dne: Jeden spadlej kámen ze srdce a jedna radost z toho že slyším své staré a dobré kamarády.

5/ Úterý 12.11.13
HOTOVO!!!!!! HOTOVO!!!!!
Už dlouho jsem tenhle pocit kdy mám hotovou nějakou práci nezažila. Naposledy když jsem dělala pro jednu mamčinou známou háčkované a vyšívané věcičky. Sice to je hodně velkej žrout času a člověk se musí podřídit určité disciplíně protože má daný termín kdy je potřeba věci odevzdat, ale ten pocit je opravdu příjemný....Smějící se
Skóre dne: Skvělý pocit z dobré práce a radost z něj.

6/ Středa 13.11.13
Všechno dobře dopadlo, u doktora jsem stopku práci nedostala, zřejmě nejde vůbec o zánět šlach jak zněla prvotní diagnóza ale po rentgenu a znovu prohmatání ramene usoudil pan dochtór že to bude spíš od páteře, protože pokud by se jednalo o zánět onen první obstřik by to prý zarazil a vyléčil....no nevím, budu mu věřit a spíš se klonit k té díagnóze krční páteř neboť i s touto částí páteře mám od mládí občasné problémy. Vyfásla jsem tedy rehabky a uvidíme....tak já soukromě vím čím to asi je, ale nebudu mu vykládat že celý dny sedím u píchání a když ne u něj tak u PC....
Skóre dne: Radost že můžu dál ničit páteř další objednávkou

7/ Čtvrtek 14.11.13
Radovat se prý má i z maličkostí, takže jo, pro dnešek se raduju z toho že po zamlženém ránu vylezlo sluníčko....
Asi pro někoho to může být banalita, ale věřím že pro spoustu lidí pokud by to třeba mohli jen vidět, by to byla radost obrovská, protože už o tuto možnost buď přišli nebo jí nikdy neměli. Tím pádem by to pro mne měla být radost veliká že já tu možnost mám.....
Skóre dne: Radost že jsem, že vidím, cítím a žiju

Bojuju sama se sebou....8

Další z měsíců fuč, ale co není fuč
jsou ta moje zatracená kilča. Tak samozřejmě, když se absolutně přestane v nastaveném režimu a vrátí se ke starým zlozvykům co by taky člověk mohl chtít, že jo! Ale z druhé strany není to zase tak děsné jak jsem se obávala a hlavně to zatím! není znát na oblečení. Jen holt ten sen že do konce roku bude dest kilo dole se odkládá na jindy....tedy do doby až mne špendlíkování natolik naštve a přestane bavit, že poletí do popelnice a já se zase začnu věnovat obvyklým činnostem, tedy procházkám a focení.
A nebudu furt sedět doma na pr....iMrkající!!!!!!

Bilance měsíce: 14.10 Váha 84,7 kg ....14.11. Váha 84,1 kg
HO 104 cm ....14.11. HO 104 cm
Pas 85 cm..... 14.11. Pas 86 cm
Boky 107 cm....14.11. Boky 106 cm

Ono to ale vlastně nakonec není vůbec taková hrůza!!!!

.....a z mrazu do slunce


Opět se vrátím do dne plného sluníčka,
procházení, focení a kafrání. Mám už svoje ustálené jak houbařské tak i fotografické cesty a po těch jsem tak trochu Pavla potáhla....Ta na podzim nejhezčí je kolem všech tří mníšeckých rybníků, protože jsou tu za prvé krásné výhledy na zbarvené stromy na hřebenu nebo naopak krásné odrazovky v hladině rybníků. A ty jsou dnešním tématem. Odrazovky vůbec jsou věc kterou ráda fotím, jen to chce mít štěstí na klidnou hladinu a slunný den. Obojí naštěstí bylo tak jsem si pár výcvaků neodpustila.....






No tenhle by tedy spíš patřil do kapitolky Krajinová panorama, toho odrazu tu fakt moc není....








Tenhle už tedy není z toulek ale tady z domova z hladiny jezírka, ale námětem je totožný, líbil se mi odraz červánků a trávy. Ovšem co mne překvapilo, že narozdíl od originálu kdy ta tráva na hladině byla černá, na fotce má zelenou barvu hladiny jezírka, což zase není vidět na té hladině, oproti originálu. No trochu zamotané....