15 září 2018






Po jezeře ....




Tak, a dostáváme se k tomu, na co jsem se také strašně těšila, a co mi špatné
počasí zas skazilo. Plavba po Königsee na poloostrov St. Bartholomä. Co mne
na jezeře fascinujue, a asi nejen mne, je jeho smaragdově zelená barva a
nádherně křišťálově (a to není nadnesené) čistá voda. Leží mezi strmými stěnami
a na jeho jižním konci k němu navazuje jezero Obersee (bohužel, k němu se lze
dostat jen pokud máte zakoupený lístek až na plavbu na Salet, což mi neměli)
Obě jezera jsou jediná svého druhu, neboť to jsou jezera fjordového typu. Nad
nimi se tyčí Masivy Watzmannu, Steinernem Meer a Hagengebirge. Z vrcholku Watzmann
spadá nejvyšší skalní stěna ve východních Alpách z výšky 2000m přímo do jezera
Königsee. Na jaře ze strmých stěn stékají vodopády, ale jen jeden je celoroční.
Tedy vlastně dva, ale ten druhý najdete u jezera Obersee.

Samotné jezero je dlouhé 8 km, široké 1250 m a hluboké 200 m. Voda je zde velmi studená
i v nejparnějších létech, protože jezero je napájeno hlubokými podzemními prameny.
Patří mezi nejčistší německá jezera a jeho voda je pitná bez jakýchkoli úprav.
Od roku 1909 je díky princi - vladaři Luitpoldovi von Bayern provoz lodí upraven pouze na elektrický
pohon. Ostatně i veslice musí být speciálně upravené aby se nekazila kvalita vody.