01 února 2016

Vyhlašuje se vítěz prvního kola začíná kolo druhé .....




Dnes je den, kdy začíná druhé kolo sakrálek. Ale nejdřív kdo vyhrál
kolo první. No ..... já.
Děkuji moc těm kdo hlasovali ale jelikož jsme byli jen tři
kdo jsme se zúčastnili dalo by se říct slovy mého dobrého kamaráda
"Slepý kuře našlo zrno!"
Na druhém místě se s třemi hlasy umístila HANKA (Sceneryphoto)
a kostel sv. Jana Křtitele.....Tohle bylo takové zahřívací kolo a
myslím že tímto druhým se už můžeme rozjet naplno, co vy na to?

Dalším kostelem který jsem si připravila je
KOSTEL SV. MIKULÁŠE (SV. ARCHANDĚLA MICHAELA)
V OSTROVĚ

V roce 1685 byl ve vsi Ostrov, ležící 6 km západně od Lanškrouna vystavěn kostel.
Ten však v roce 1772 zcela shořel stejně jako fara, rychta a osm statků. Z kostela byly
zachráněny jen mešní předměty. Roku 1773 byla započata výstavba nového barokního chrámu.
Nový kostel dostal jméno po sv. Mikuláši. V roce 1790 byla přistavěna věž podobná věžím lanškrounským.
V roce 1803 byly na ní instalovány hodiny a v roce 1820 byl přelit a zvětšen prasklý zvon.
Ke kostelu přiléhá i hřbitov, kde se dodnes pohřbívá.

Okolo kostela nebylo moc místa takže se fotilo docela špatně, a nebyl to ten den jediný
kde jsem se protahovala mezi hroby a snažila se nějak zajímavě kostel nafotit.
Ještě že alespoň bylo krásně, sluníčko hřálo a pěkně nasvěcovalo.





















Kříž stojící proti kostelu



A pohled na Třebovské stěny .....

Mraky .....



Včera mne nedostatek fotek a čerstvého vzduchu vyhnal
na chvíli ven. Bylo tedy hnusno. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli sněžilo,
pak zas pršelo a hodně foukalo. Jako cíl jsem si vytyčila koníky
u servisu kde dělá syn a kde jsem měla nastoupit do zaměstnání
což bohužel po roce přesvědčování majitelem že ano, že se mnou
počítá a bla, bla, bla padlo bez jediného jeho omluvného
slova. Dost mne to naštvalo protože to byla práce která by
byla pro můj zdravotní stav naprosto super, navíc deset minut
od domu....a když jsem se smířila s tím že holt budu mít míň
času na koníčky, za to své peníze bum, a nic. Navíc jsem ze sebe
celou tu dobu dělala blba i na pracáku, když jsem tam pořád meldovala že jo,
že to bude jen se čeká na zákon o EET protože od toho se odvíjelo
jestli budu jezdit do Brna na školení nebo ne. O to víc mne zamrzelo,
když jsem zjistila že tam už půl roku je jedna mladá dívčina. No
kdyby to řekl rovnou a na rovinu že tam chce někoho mladšího.....

Moje cesta ke koníkům měla ještě odbočku přes penzion, kde bylo potřeba
připravit dva pokoje a tak jsem díky tomu přestála pod střechou dvě sněhové
metelice, když jsem to viděla byla jsem rozhodnutá se vrátit domů,
ale než bylo všechno v cajku tak byl zas venku klid. Na kopci tedy funělo
o sto šest a mezi výběhy bylo spousty bláta takže jsem opravdu ocenila
že si můžu koníky objektivem pěkně přitáhnout blízko, aniž bych musela
capkat v blátě. Snažila jsem se aby se nějak rozpohybovali, ale v tom
studenu měli spíš náladu k tomu stát u balíků se senem a krmit se.
Pár fotek jsem tedy udělala, než mi začaly v tom fučáku mrznout ruce.

Dnes to ale bude o mracích, které se valily nad Kozlovským hřebenem,
a které jsem si podle libosti přitahovala nebo oddalovala..... musím říct že
chvílemi byly hodně hrozivé ale chvílemi zas jemně našlehané běloučké
bochánky ....









V posledním mraku tedy alespoň já, vidím hlavu divočáka. Možná vy něco jného.
Takže mi pište co vidíte vy ......