30 září 2012

Osamocení....

Zhruba před rokem jsem vyfotila ale na zcela jiné cestě také takový osamocený spadlý list. Uprostřed šedé prázdné cesty jeden barevný list. Někdy si tak připadám taky, uprostřed davu ale sama. Někdy se najde někdo kdo ten list zvedne a vezme si ho domů aby mu dělal ještě chvíli radost někde ve vázičce, jiný ho založí do knihy aby na něj za pár let přišel a připoměl mu, že zrovna tenkrát byl z něčeho smutný ale díky té jeho barevnosti ten smutek nebyl tak černý. A jiný na něj bez výčitek šlápne..... Zajímavé jak se naše životy mohou podobat těm listům. Klidně se třepotáme životem a najednou přijde bouře, která nás může zavát až bůh ví kam. A pak jen můžeme čekat jestli nás někdo zvedne nebo na nás šlápne....

Tomuhle jsem prostě neodolala....


Opět jsme si uřízli docela slušnou ostudu, nevím s jak velkým rozsahem, ale celoevropskou určitě. Absolutní profesionální selhání prezidentské ochranky v Chrastavě (zdravím Čemeřici) bylo i přes prohlášení jejího šéfa o tom, že něčemu takovému se NEDÁ zabranit, opravdu něco co by se dalo nazvat školáckou chybou. Je pravdou že u nás se moc s atentáty na politiky nesetkáváme takže asi došlo k určitému zimnímu spánku lidí k tomu určených, nicméně pokud jsou placeni z našich peněz měli by se sakra otáčet. Jenže to stejně jak i spousta jiných věcí které financujeme všichni u nás nikoho nezajímá a vesele se těmito penězi plýtvá na věci zcela jiné....

Ale jak je z přiložených obrázků z Fb vidět, český netový svět si umí hned se vzniklou situací poradit po svém...