Jak se má JÁ vypořádat s tím, že vlastně ubližovalo někomu kdo si to nezasloužil a ne že by to bylo ubližování nevědomky, ale naopak hodně vědomě...a teď zjišťuje že ten dotyčný je ve srabu o kterém se JÁ ani nesnilo ale zároveň se v tom srabu ocitá celá rodina. JÁ si připadá kurevsky blbě a jako naprostej idiot. Když ovšem chybí vzájemná komunikace, je to zlé. JÁ neví co se děje a v když je konfrontováno s pravým stavem situace, je to řádný šok a pecka mezi oči. A druhou pecku dostane JÁ ze strany z které to vůbec nečeká, od vlastního dítěte. Od toho dítka, kterému se vždycky snaží pomoc jak to jen jde, stará se o celou rodinu, a pak je nakonec poučeno, že je na čase aby začalo (JÁ) samo pracovat. Protože když mohou pracovat děti, může i JÁ. Ovšem JÁ by šlo pracovat, samo dítko však ví jaká je situace na pracovním trhu a že pokud má ono samo od třiadvaceti let rok co dva problém najít práci, ve které by mělo šanci vydržet alespoň pět let, nemluvím o dvaceti letech které má JÁ za sebou, tak nechápu jak by mělo JÁ šanci v jednapadesáti s operovanou páteří a chronickými problémy s tímtéž. A tak to šlehnutí dost bolelo.
JÁ o sobě ví že je sobecké a že chce pro sebe spoustu věcí, všechno vidí jen ze svého úhlu pohledu a že si neumí někdy odpustit určité způsoby chování, ale ví že už jiné nebude. V padesáti se těžko něco mění. Jen snad se dá uvědomit na jak tenké nitce někdy visí celé bytí a jak málo stačí k tomu aby se normální žití změnilo v hromadu sraček.
Jenže je až tak divné v době kdy jsou děti víceméně dospělé mít touhu věnovat se už taky jen sobe? Mít nějaké své vlastní sny které by si JÁ rádo splnilo? Těšit se na chvíle s lidmi, na kterých JÁ docela záleží? Toužit ještě po trošce lásky a něhy a slyšet to co slyší každá ženská ráda ale nějak se toho už nedostává ? Že vypadá dobře ? Že jí to sluší ? Má právo JÁ na všechno tohle ? Stejně tak jako spousty dalších JÁ?
Ano, JÁ se chová jak mrcha, a ví to a je po právu i potrestané. Protože už musí odteď žít ve strachu z každého dalšího nového dne.
JÁ je normální, životem obouchaná ženská, žijící v tomhle rychle se kurvícím státě stejně jako spousty dalších JÁ která řeší stejný problém, žijí stejný život a mají stejný strach z budoucnosti, a která kdysi měla sen o tom, že bude už jen líp .....
