Nedělám to často že bych dávala na blog fotky od někoho jiného. Ale někdy to je akce která je zajímavá ale já nejsem přímým účastníkem. Přesně tak je to s těmito fotkami. Můj syn, který po mě sice zdědil lásku k focení ale už ne tak velkou ke koním jak já, měl to ohromné štěstí že mohl sledovat letošní Velkou Pardubickou přímo na závodišti a to ještě z VIP tribuny přímo před cílem. Dost mne to naštvalo, protože to je věc kterou bych také někdy ráda zažila na vlastní kůži. A tak jsem si dovolila jeho fotky stáhnout a dávám je k nahlédnutí. Je to zase něco jiného protože v televizi člověk vidí celý dostih jak na dlani díky osazení kamerami po celém okruhu, být návštěvníkem znamená vidět jen něco, ale zase ta atmosféra.....a ta je i cítit s těch fotek. Jsou z více dostihů, protože tam byli od nějaké jedné hodiny po poledni a Velká se jela až v půl páté. Takže sem dám ty z Velké a v galerii budou ostatní.
Před startem a před zkušebním skokem....
Nájezd na Taxis....takhle vůbec nevypadá tak hrozivě a takto ho jezdci před sebou vidí...
A skáčeme....
A hned Irská lavice o které jezdci říkají že je zákeřnější než Taxis....
Obávané číslo překážky 4, Taxisův příkop....
V kostkovaném dresu Josef Váňa....
Zmařené naděje....to je asi nejvýstižnější název pro tuhle fotku...
Jen nevím, proč nemá syn vyfocený dojezd....to je škoda. Vůbec mi vlastně neřekl proč ho neodfotil. Možná ten zážitek s vítězství té klisničky způsobem start - cíl i jeho natolik překvepilo, nebo ho dostala ta atmosféra kolem...
A pár koníků v klidu...je to z předváděcího padocku, kde si mohou účastnění diváci koně prohlédnout před tím než jdou sázet.
Ještě studie doběhu dostihu....
Ještě jedna z archívu která není moje, ale je úžasná a byla by škoda jí neuveřejnit...této akce jsem se sice účastnila, ale ta fotka vznikla už po našem odjezdu.
