09 října 2013

A tvořím a hraju si....


Týdenní dovolená mi zajistila
poznat pocit absťáku když nemůžete dělat to co vás momentálně šííííleně baví a díky čemu jsem asi také mimo jiné zhoršila ten zánět šlach který se mi usídlil v rameni. Nemohla jsem totiž píchat. Podotýkám pro všechny kdo by v tom hledali dvojsmysl nemohla jsem píchat špendlíkama. Jelikož jsem věděla že pojedu domů vlakem nebrala jsem si svoje kouličky, zvonečky, kuželíky a mašličky sebou. Ovšem nezabránilo mi to v tom obrážet v přilehlých městských lokalitách galanterie a nakupovat stuhy a stužky a jiné propriety, abych z nich promptně hned po návratu zase začala tvořit.
Takže po návratu jsem se už hodně natěšená dala do práce a tady se prosím chlubím další várkou špendlíkového tvoření.... Jo, a jinak jsem si na fb založila i svou stránku týkající se tohoto mého momentálního šílenství. Pro ty kteří nepohrdáte sociálními sítěmi adresa zde

Tohle ještě patří jako doplněk k tomu vánočnímu věnci který jsem dělala pro mamču na dveře


No a tohle je zase parťák, tedy spíš parťačka k jejímu andělovi. Ten malej kamárádík je přichystaný dárek


A tohle jsem si udělala pro sebe....


A inovace od šikulek z fb.....myslím že to byla ta tečka která tomu chyběla



....a jak říkám lásky není nikdy dost. A co je symbol lásky? No přece srdce. Velké, menší nebo to úplně nejmenší....


Jedno pro milovnici tyrkysové



A tak se to schumelilo že budu momentálně velkovýroba čertů a andělů....

Před vodou, za vodou nikdo nesmí stát a teď si jdeme hrát....


Voda a já jsme velké kamarádky.
Vodu v určitých podobách mám moc ráda. Vodu která teče z různých fontán, vodotrysků a jiných vodních artefaktů můžu v jakémkoli množství. Několikrát jsem zmiňovala i obrázky dokládala nová okrasná vodní díla ve městě....
Když jsem šla minulý týden od obvoďačky tak jsem měla dost času na to abych se plouhala po městě a slídila kde co vyfotit, páč díky nové tvořící mániií která se týdenním pobytem na chatě ještě prohloubila jde i focení stranou a tím pádem se mi prázdní archív. A zastavila jsem se právě před jedním takovým dílkem. Svítilo sluníčko a voda jen jiskřila. A lákala.....a já podlehla. I když nevím, možná jsem ten její šarm zcela nezachytila, ale snad mi bude odpuštěno....





Každý si asi říká jaké by to bylo být za vodou.....zde vám nabízím jednu možnou alternativu



Foukalo a tak jsem co chvíli dostala spršku do objektivu i obličeje a ještě vysloužila nechápavé pohledy okolojdoucích proč tam lezu po kolenou a strkám hlavu do fontány



tenhle náhodný výcvak vlnění vody když do ní zafoukal vítr patří do kategorie pokladů objevených až při stahování do počítače a hodně mne překvapil zvlášť když na tom spádu nebylo nic vidět, prostě se jen změnil zvuk dopadající vody ale žádná vlna, nic.....ale foťák jak vidno zachytí všechno





A to hraní v názvu? To bylo s časem a pak i s barvami....ale tahle je "přírodní" Usmívající se