středa 12. února 2020

Prostě máme svoje počasí ....




.... které je odlišné od celé republiky. Nikdy na nás nepasuje předpověď ani pro Čechy, ani pro Moravu natož pro Slezsko. Když všude sněží, u nás prší. Když všude prší u nás sněží, a když je všude zataženo, u nás paří sluníčko. Zatímco všude kolem řádila Sabina jak zběsilá, u nás to jen párkrát trochu víc fouklo a bylo. Nebo možná vycvičená vichřicemi a bouřkami zcela nepředpovězenými, kdy nám během chvilky zaparkoval altán na jabloni, popadala celá stráň nad přehradou a půl vsi mělo kus střechy dole a nějaké to rozbité okno k tomu, už prostě nějak ty předpovězené nejsou tady u nás nijak nebezpečné. Jenže nejen že máme jiné počasí než zbytek země, ale my máme ten luxus, že máme jiné počasí na jednom konci vsi, uprostřed a na druhém konci. S takovými extrémy jsem se snad v životě nikde jinde nesetkala. Ale je tu ještě jedno místo, kde si připadáte tak nějak divně. A tím je Kozlovský hřeben, ten odděluje teplou Litomyšl a okolí od studené Třebové a i zde můžete pozorovat zvláštní úkazy meteorologické. Zatímco vyjíždíte ze zelené nížiny třebovské, vyjedete si serpentýnami nahoru, a ve dvou třetinách kopce si už připadáte jak na horách. Sníh kolem, sníh na stromech, sníh na silnici. A úplně nahoře se k tomu přidají i nádherně namrzlé stromy. Ale stačí ujet jen pár desítek metrů a po vší té nádheře není ani vidu. Vše kolem je zelené, bez sněhu .... Stejně tak tomu bývá s mlhou. Nikde není, ale nahoře na hřebeni je jak mlíko. Jeden takový extrémek jsem v sobotu i fotila ....