neděle 1. března 2015

Dóm sv. Štěpána Vídeň


Je to neuvěřitelné, a po kolech kdy jsem už chtěla
vším prásknout protože bylo minimum zájmu je tu kolo poslední. Tedy poslední
kolo základní celoroční části. Až bude znám vítěz tohoto posledního tak se dáme
do hledání té nej stavby celého roku. Nejdřív ze všech kategorií které se zúčastnily
a pak tu opravdu nej, nej ..... A pokud se vám tohle představování líbilo, může
třeba pokračovat dalším ročníkem nebo se může zase hledat to nej v jiné podobě.
Napadlo mne že tu je spousta kytičkářek i těch kdo kytky rádia krásně fotí takže by to
mohlo být něco z této oblasti . To si nechám projít hlavou nebo si ráda nechám navrhnout
něco od vás.
Jelikož jde o kolo poslední, můžete se tentokrát pěkně rozjet jak s počtem fotek
tak třeba i údaji. Je to taková třešnička na závěr tak ať za to stojí Mrkající .

Já si nechala na tohle kolo kostel kterému jsem věnovala hodně focení při naší
adventní návštěvě Vídně. A aby taky ne, když je její nádhernou dominantou srovnatelnou
s chrámem sv. Víta. Ostatně nebýt novodobé dostavby věže byl by sv. Vít největší
a nejkrásnější gotickou katedrálou v Evropě. Bohužel takhle mu ten primát vzal
právě sv. Štěpán. Jelikož je k němu opravdu mnoho co říct, tentokrát dávám text
převzatý z tety Wiki. A to jen co se týče popisu jeho historie.

Historické počátky kostela sahají až k roku 1137, kdy byla mezi markrabětem Leopoldem IV. a pasovským biskupem uzavřena smlouva, na jejímž základě stavba začala. Slavnostně vysvěcen byl románský kostel o 10 let později, tedy v roce 1147. Do dnešní doby se žádná z jeho částí nedochovala, známy jsou pouze půdorysné rozměry. Na poměry ve kterých vznikal, byl kostel velmi naddimenzovaný - je možné, že už tehdy tím byla projevena snaha o zřízení biskupského sídla. Kostel byl postaven na periferii města - vně jeho hradeb a dlouho se věřilo, že to byla vůbec první stavba na tomto místě, ale jak ukázaly archeologické nálezy z roku 2000, už od 8. století zde bylo pohřebiště a s ním tedy téměř jistě i nějaký kostel.
Mezi lety 1230-1263 došlo k pozdně románskému rozšíření kostela v jeho západní části - byl přistavěn westwerk, tvořen dvěma Pohanskými věžemi a mezi nimi umístěnou Obří branou. Původ těchto názvů je nejasný. Ke stavbám věží bylo používáno starého římského (tedy pohanského) zdiva. Jiní poukazují na vzdálenou podobnost s islámskými minarety. Pojmenování brány bývá odvozováno od mamutí kosti ze sbírky kuriozit císaře Fridricha III. objevené při výkopových pracích pro základy severní věže, která měla být zavěšena nad vstupním portálem. Jiné teorie vidí původ názvu ve středověké němčině.
Od roku 1304 probíhalo další rozšiřování kostela. K východní straně, a tentokrát již v gotickém slohu, byl přistavěn jako trojlodní hala tzv. Albertinský chór, pojmenovaný podle vévody Albrechta II., který stavbu podporoval a za jehož vlády byl dokončen. Slavnostně vysvěcen byl chór pasovským biskupem 23. dubna 1340.
12. července 1359 vévoda Rudolf IV. Habsburský, zvaný Zakladatel, položil zhruba v místech dnešní jižní věže základní kámen k novému gotickému rozšíření "jeho" kostela. Angažovanost Rudolfa v této věci byla velmi významná. Sňatkem s Kateřinou Lucemburskou se stal zetěm Karla IV., jehož konkurence byla podstatným motivem Rudolfova myšlení i jednání. Podobně jako jeho tchán pozvedl význam Prahy, chtěl Rudolf pozvednout význam Vídně a učinit z ní důstojné vévodské sídlo. Vídeň však stále neměla své biskupství, což v tomto ohledu působilo velmi negativně. Chrám tedy vyrůstal částečně jako prostředek k naplnění zmíněných cílů, částečně i jako konkurence k pražské katedrále. Ne vše se Rudolfovi plně podařilo, ale jeho zásluhou byl v roce 1365 Stephansdom povýšen na kolegiátní kostel.
V následujícím století probíhaly stavební práce sice pomalu, ale stále kupředu. Po obou stranách románské západní stavby byly přistavěny dvojice nad sebou ležících kaplí. V roce 1433 byla pod vedením Jana z Prachatic dokončena jižní věž a dále bylo vybudováno nové podélné trojlodí jako pseudohala. Jeho zdi rostly zpočátku jako vnější skořápka kolem původní románské stavby, která byla snesena v roce 1430. Poté co byl vytvořen krov se v roce 1446 pod vedením Hanse Puchsbauma začalo se zaklenutím.
Dalším politikem, který s kostelem spojil své jméno byl císař Fridrich III.. Dosáhl toho, co Rudolf IV. už nestihl: Podle původního Rudolfova konceptu položil v roce 1450 základní kámen ke stavbě severní věže, obdobné jako té jižní, a při své druhé cestě do Říma v roce 1469 dosáhl založení vídeňského biskupství. Chrám byl povýšen na biskupský kostel.
Na počátku 16. století byla ale severní věž hotová jen z poloviny a středověké ideály velkolepé stavby začaly ustupovat do pozadí. Částečně zřejmě i z finančních důvodů byla v roce 1511 stavba přerušena a roku 1578 ukončena kupolí ve stylu renesance Hansem Saphoyem.
17. století znamenalo vliv baroka na vybavení dómu. Z těchto dob pochází množství oltářů, z nichž nejvýznamnější je raně barokní zvýšený oltář od Johanna Jacoba a Tobiase Pocka z roku 1647 věnovaný svatému Štěpánu a zobrazující jeho ukamenování.
Během celé 2. světové války, navzdory blízkým bombovým útokům, nebyl dóm významněji poškozen. Změna nastala až v posledních válečných dnech, mezi 11. a 13. dubnem 1945, kdy jiskra z okolních hořících domů zapříčinila požár. Škody byly obrovské - shořel celý krov, klenba nad chórem se zřítila, byla zničena císařská empora, varhany a obrovský zvon - tzv. Pummerin - se z jižní věže utrhl a spadl hluboko do věžní haly. Dóm se zdál být ztracen, přesto bylo vzápětí začato s jeho intenzivním obnovováním a 23. dubna 1952 byl celý slavnostně znovuotevřen.


Kdo ve Vídni byl a okolo dómu chodil ví že fotit ho není vůbec sranda, místa málo
lidí moc a bez příslušných skel je to fuška, takže doufám že se vám moje fotky
budou alespoň trochu líbit .....


Jak kostel během let nabýval na velikosti a kráse.
červená linka označuje původní románskou stavbu.
Zelená westverk
Fialová Albertinský chór
Modrá gotické rozšíření Rudolfem IV.

Všudypřítomné stanoviště kočárů je samozřejmě i z boku dómu




Kostel se neustále udržuje, opravuje a čistí. Takže některé jeho části jsou
zahaleny v krycích plachtách .....




Jelikož hlavní věž zvaná Štěpánek je vysoká 262 metrů a tím patří mezi světové unikáty
dostat ji celou do záběru aby byly vidět i detaily se nedá takže jsem si tu a tam něco
přiblížila a udělala výřez.








Proti stavbě Haas Hausu se zvedla velká vlna kritiky. Vídeňákům se zdálo že se tato novostavba nehodí
jako protějšek dómu, že to snižuje z určitých stran jeho pohlednost. Ale když zjistili že se naopak dóm
krásně zrcadlí na fasádě trochu se s ní smířili ....


Musím říct že mne mrzí že nemám vyfocenou Obří bránu, protože přes ty šílený davy lidstva se nedalo ani chvilku
najít volné místečko či chvíli kdy by do vás nikdo nestrkal. Bohužel musím říct že většina těch strkalů byli buď Češi
nebo Slováci. Tuzemci či jiní turisté vždy počkali když viděli že fotíte aby vám nevlezli do záběru nebo
aby do vás nedrkli. Takže jsem fotila jen to co bylo nad hlavy lidí. Večerní projekce na různé budovy
byly hodně časté a jsou zřejmě oblíbené ..... a že dóm vypadá úžasně nejen za dne
ale i za tmy je evidentní !