Ulitová....

Tulila se ulita,

snad že trochu ulítla

šnekovi ze hřbetu

do tmavého sametu

a tam se stulila

ta bílá ulita.

Sedmnáct zastavení jara...zastavení poslední....pro mne nejhezčí

Tak a je tu zastavení

poslední. Tedy alespoň v rámci té sedmnáctky. Vždyť vlastně co fotka to zastavení, protože za pochodu se moc fotit nedá :). Když to vezmu podle čísel fotek, tak těch zastavení je ve skutečnosti už skorem dvacet tisíc. Ale zpět k těm sedmnácti. Je tady od nás ještě ze začátku května. Už jsem se vracela zpátky z procházky a najednou za zákrutem cesty koukám že se v ohradě u restaurace místo ovcí pasou koně! Vidět někdo v té chvíli můj přiblble se usmívající obličej když jsem je zmerčila řekl by si že asi moje IQ jen mírně překračuje IQ kamene. Jenže koně jsou prostě moje láska veliká a jako každej zamilovanej jedinec se prostě tvářím při jejich spatření dost nablble....navíc když je to setkání tak nečekané.

---