středa 26. září 2012

Plyšák Mates nebo Mates plyšákem?...

O tom, že je Mates ač nejmenší a nejmladší zároveň ten nejdominantnější pes naší smečky se přesvědčujeme denodenně nejen my, ale i ostatní členové. Všechno si hlídá jak oko v hlavě a běda když se někdo přiblíží nebo Matěj vyhodnotí akci jako případný pokus o uchvácení té které hračky, prázdného kelímku, vodítka nebo té poslední zapomenuté granule za krabicí s tonery. A běda pokud přijde nový pytel s krmením a postaví se do rohu! To před ním celý den leží a vrčí na všechno a na všechny. A na tak malého psa pěkně ostře a nahlas.. To pak nezbývá nic jiného než ho vzít za flígr jak to dělává máma psice a pořádně s ním zatřepat, případně ho poslat na místo na hanbu.
Pesani mají všechny své plyšáky ve velkém boxu a berou si z něj zrovna tu se kterou mají chuť si hrát. Mates se natahoval z postele, protože normálně je na něj ten box dost vysoký a jak se ta natahoval a natahoval, zahučel tam po čumáku. Dopadl do měkkého, ale zároveň zjistil, že tam je všechno s čím si chce hrát a tak si pěkně začal všechno hlídat. Běda když jsme se jen přiblížili, to vyjela malá špičatá tlamka a zuby se blejskaly na všechny strany.
A nakonec tam z toho všeho hlídání usnul....



Vrabčí hygiena....

Pozorovala jsem tuhle zase ty "naše" vrabčáky jak se tu všelijak upravují, probírají peříčka a vůbec se všelijak dávají do pucu. Taky aby ne, protože to byly vrabčí dámy. A jako takové tomu věnovaly opravdu velkou pozornost....A když jsem se tak na ně dívala říkala jam si proč se vlastně říká že je rozcuchanej jak vrabec?Vždyť ony se snažily seč mohly aby vypadaly pěkně úpravně....








Oni jsou vůbec dost na hygienu. Každý den se chodí koupat na plachtu bazénu, protože je v ní voda a jim se tam krásně ráchá, když uschnou jdou se napudrovat do záhonu kde se popelej jak slípky, probírají si pírka....to ani někteří lidé tak o sebe nedbají....

Rezignace nebo nezájem?.....

"Je mi to jedno!"
....výraz rezignace.... nezájmu ....nebo životní postoj? Asi to záleží na úhlu pohledu. Pokud to říká vaše dítko které tak reaguje na vaše lamentace na další špatnou známku v žákajdě a obligátní otázku rodičů "Co z tebe bude?" je to naprostý nezájem o to co z něj bude, protože tuto otázku a to si šáhněme do svědomí, jsme si nikdy ani mi sami nekladli. Nebyla pro nás důležitá.
"Je mi to jedno!"
Řekne-li to člověk který zastává názor, že si vystačí sám se sebou po celý život, je to spíš výraz sobectví. Protože kolem něj je spousta lidí, kterým na něm záleží a kteří by s ním rádi sdíleli jeho problémy, starosti i radosti.

"Je mi to jedno, dělej si co a jak chceš!"
Jakmile se tato odpověď začne ve větší míře objevovat mezi partnery je něco hodně špatně, je to rezignace na to co se doposud dělalo společně, co doposud ty dva spojovalo. Znamená to, že se od sebe začínají vzdalovat, protože je přestává zajímat co by chtěl nebo co dělá ten druhý, nezáleží už na tom. Není to už pro ně důležité.

"Je mi to jedno jak vypadám, stejně to nikoho nezajímá!"
Jsou slova absolutní rezignace uštvaných žen, které rodina považuje za roboty a automaty na vaření, praní, žehlení bez jediného slova díků pro ně a které jsou jen ten stín v pozadí pro ty které i přes to bezvýhradně milují.

Ale nejhorší je když se tak staví stát vůči svým obyvatelům, když vytváří prostředí kde spokojeně mohou profitovat podvodníci, lháři a zloději beze strachu z trestu. Kdy politikům je jedno jaké zákonné paskvily schválí, hlavně že mají své jisté. Kdy se beztrestně mohou vykoupit ze svého zločinu penězi a zaplatí těm kteří jsou jejich obětmi. A je smutné že oběti to přijímají. Jistě, peníze jsou potřeba, jenže trest by měl podle zákona přijít. Protože k čemu potom zákon je? A spoléhat na boží mlýny?

Žijeme v době, kdy se každý stará víc jen o to svoje než o to, aby bylo lépe i jiným, nejsme na světě sami to je něco co bychom si měli stále více uvědomovat. A tak pokud říkáme " Je mi to jedno! " je to nezájem o to jaká bude naše další budoucnost. A když ne naše tak určitě našich dětí.

Takže já nevím, má cenu se nad něčím pozastavovat a dělat si s tím hlavu? A není to vlastně jedno?