11 ledna 2014

Něco inspirací a jedno povzdechnutí....


Na netu jsem našla pár zajímavých
inspirací. Něco je velmi jednoduché a dá se udělat velice snadno, na něco
už to chce trochu zručnosti.....ale myslím že takové šikulky tu i jsou teré by to mohly zvládnout....

Tohle je sice inspirace až na léto, ale pro příští sezónu se jako nápad hodí


Tady už je to pro větší profíky, ale myslím že se něco i tak dá vzít za inspiraci na případnou párty....


Můžete sníst, můžete použít jako ozdobu, máte možnost připravit dětem a vnoučatům pěknou zábavu pro deštivé dny...


No a teď to povzdechnutí....už párkrát se mi teď v poslední době stalo že jsem byla oslovená z jiného blogu zda se nechci zúčastnit fotografické soutěže případně jsem na tom kterém blogu tu soutěž našla. Ráda soutěžím v tom o čem se domnívám že mi tak trochu jde takže jsem poslala fotky a.....a najednou koukám blog neexistuje, případně se z něj stal blog spící.....nevím co si o tom myset. Je to způsob některých blogerů jak se do jiné soutěže prezentovat něčím co vlastně neumím? Pokud osloví víc lidí a ti jsou schopní se účastnit tak může dát dohromady docela dobré portfolio které pak může použít v soutěži. A pokud si založí další blog pod jiným jménem a dál si lákat z lidí fotky.....Je to náhoda? Úmysl? Ráda bych věřila že ne....a co vy, už jste se s tímhle setkali?

Rachetjlování....


Těšila jsem se na silvestrovské rachejtlování
kvůli tomu, abych si vyzkoušela jak se mi bude fotit. Ovšem když jsem viděla
co to už tři dny před Silvestrem dělá z Matesem tak jsem se tak trochu styděla. Ne že by vyváděl jak zběsilej,
ale bylo vidět jak se bojí. Při každé i vzdálené ráně se hned začal okolo sebe rozhlížet a ty jeho oči byly děs. Plížil se za náma jak smrad a nechtěl se ani na chvilku od nás hnout. Bobeš s Bakem jsou v pohodě, těm to nic nedělá. Je zvláštní že ještě před rokem byl ale Mates v pohodě, to až během roku se takhle jeho chování změnilo. A vůbec si neuvědomuji proč. Žádný střet s autem jako tomu bylo s prvním Bakem, žádné trauma z toho že by mu někdo hodil petardu pod nohy, nic...
Takže po přípitku jsme se ještě chvilku ocmrndávaly doma a pak jsme Matese předaly manželovi a šly se s dcerou podívat jak se snaží sousedi. Oproti dřívějším letům a tomu že už tři dny před Silvestrem tu rachejtle lítaly jak o závod byl ovšem relatvní klid. Což za zvířata kvituji s radostí, ošem za fotografickiu dušičku lituju.
A navíc mě došla baterka....než jsem jí došla ze zahrady dom a zpátky bylo o všem...Ale několik obrázků se mi zadařilo...

První tři snímky jsou nejlepší, jenže já nevím na jaké nastavení jsem je fotila. Vyběhla jsem bez brýlí a pořádně neviděla na to na jakém jsem režimu a jelikož displej má jednu nevýhodu a to v tom, že noční snímky ukazuje o dost světlejší a já na to nejsem úplně zvyklá, přestavila jsem aparát na jiné nastavení a tam už to nebylo tak pěkné. Byly jak mázlé tak i světlé, taže jsem musela snímky v editoru doupravit....











Tady se naopak podařilo zachytit i dohasínající a dopadající jiskřičky z předchozího efektu