Tulipány Fosteriana hybridy, Tulipa tarda a Tulipa humilis...

Další z botanických tulipánů

které rozkvétají za tohoto krásného počasí jsou Fosteriana hybridy. Jsou vyšší než Kaufmaniana a jednobarevné bez oněch vnitřních ok a vnějších pruhů....

---

Mezi skalkové tulipány patří Tulipa tarda a Tulipa humilis. Mají tenké stonky, dlouhé štíhle listy a květy otevírající se do tvaru hvězdy. Výška je maximálně deset centimetrů...

Tulipa tarda

Tulipa humilis

Já mám jen tuhle barvu, ale jsou i v bílé, růžové, žluté...

A ještě některé Kaufmaniana které rozkvetly po prvním článku...

Jelikož mají botanické tulipány už skorem odkveteno další na řadě budou klasické zahradní tulipány, které se po letošním znovu vysazení pěkně zmátořily a mají spoustu poupat i květů....

Stínování cestovní...

Krásný, leč velmi úporný plevel....

Asi mi mnozí začnete

nadávat. Fialky? Plevel? V žádném případě!....ovšem můj názor i tak zůstane stejný. Je to sice nádherný ale opravdu velmi úporný plevel. Nejen že má hodně pevné kořeny, takže je musíte z míst kde je nechcete vyrýt zahradním rýčkem, nějaké tahání rukou neexistuje, ale také se množí a to velm rychle dlouhými šlahounky na jejich koncích okamžitě zakořeňují nové sazeničky (stejně jak to známe od jahod) a navíc mají spousty semeníků z nichž se semena uvolňují do širokého okolí. Já si kdysi dovezla z chaty sazeničky bílých, růžových, světle modrých, bílomodrých a fialových. Zasadila si je do původního záhonku pod terasu že mi budou pěkně vonět pod nos. Což o to, voněly a náramně, jenže pak se jako první ztratily bílé, následovaly růžové, a pak postupně ostatní odstíny až zůstal záhon těch klasických fialových které dusily vše ostatní co jsem tam zasadila. Nakonec jsem se rozhodla všechny vyházet. Ale to už se mi objevovaly na místech kde v životě nerostly. V trávě jsem je nechala, jsou v místě kde nevadí a ty které měly tendenci zase něco dusit šly okamžitě pryč. Vrchol jejich okupačního snažení byl ovšem letos, uhnízdily se totiž přímo ve spárách dlaždic na terase, a to tedy opravdu hojně a já nechápu kde se v takovém množství vzaly... Nechala jsem je tu, dlaždice, nekvalitní práce našeho kamaráda se pomalu rozpadají a tak bude jednou možná místo nich světle fialový, voňavý a následně zelený koberec. A krotit je budu asi sekačkou....

Ještě něco dlužím....

Mám ještě takový malý

dloužek který musím vyrovnat. Tak nejdřív odpověď na otázku který že se to keř převlékl za exota. Uhádli skoro všichni je to opravdu bezinka. Některé tady mají z jara listy takhle krásně tmavě fialové ale zezelenají a jiné jsou zelené hned od začátku co se vyklubou....dokonce můžete vidět vedle sebe na jednom místě keře zbarvené fialově promíchané s těmi zelenými. Nevím co to způsobuje, a není to jen na jednom místě.

Další obrázek se vztahuje k debatě která tu před několika týdny proběhla a to co dělají stromy které své listy neshodily (byly to hlavně mladé buky) na jaře. Nic. Respektive nasazují listové pupeny a nad těmi suchými loňskými listy. Kdy opadají nevím, možná že už se tak stalo, je to přeci jen už týden co jsem to fotila, ale počítám že se zase co nejdřív fotit vydám a tak zdokumentuji stav....

Bledulkově....

Jak já se těšila že

letos se zase vypravíme na focení bledulí! Vypravily jsme se s dcerou včera, jenže....no nebyla tam kvetoucí skoro žádná. Všechny už byly díky tomu teplu posledních dní odkvetlé a suché. Jen pár pozapomenutých kvítků a vyšlapané cestičky nasvědčovaly tomu, že zase to muselo být opravdu něco....tak holt zase až za rok. I když je fakt že jedna fotka se mi tam docela dle mého názoru povedla a kdyby tak jen kvůli ní se to vyplatilo tam zajít. Ale je to krásná procházka a tak to zase nebyl až tak zkažený výlet. A Mates se stihnul i vyráchat v nádherně čisté vodě v přikopech plných vody a mechu. Ty bledulky které jsem vyfotila jsem objevila na louce náhodou tam kde jsem fotila toho brouka. Takže jsou to vlastně jediné focené bledule v přírodě.

---

A včerejší obrázky....

Ta kaplička byla po dlouhá leta jen taková poloruina. Tady už je bývalé území Sudet a po válce a odsunu chátrala. Před cca pěti lety se jeden z bývalých odsunutých obyvatel domluvil s obcí a na své náklady kapličku opravil....Jako gesto smíření, prosbu o odpuštění....

A pohledem pod "sukni" jedné z posledních letošních jarních bledulí se loučím s tímto časovým úsekem jara a doufám, že příští rok to dopadne lépe a že se zase podaří nějaké skvostné fotky. Třeba jako ta poslední...

Žáby kam se podíváš....

Když jsem procházela

okolo přehrady, seděly tam na bobku děti a juchaly a jásaly nad žábami. Prvním popudem mi bylo jít se podívat taky, ale pak jsem si říkala, že budou od nich vyplašené a nic se nebude dát nafotit. A stejně jsem měla v úmyslu se přes přehradu vracet zpátky, tak jsem pokračovala dál. Ale samozřejmě jsem si nenechala tu zastávku ujít a musím říct že jsem byla dost překvapená, tolik žab už jsem pohromadě dlouho neviděla. Na malém kousku u břehu jsem jich napočítala deset a další bylo vidět i dál. Vcelku klidně a pokojně si seděly na dně, jen tu a tam vyplavala nějaká se vyhřívat na hladinu, a přítomnost člověka jim byla naprosto šumák....

Šlo o samečky a samice Ropuchy obecné (Bufo bufo)

A výsledek jejich snažení....

Motýl a brouk....

Nejen rostlinky, včelky a voda

ale i jiní zástupci přírody mě vlezli před objektiv. A to jak malí, větší a ještě větší. Ze vzduchu, ze země a z vody. Někteří krásní, jiní méně a další pro někoho přímo fujtajbloví. Takže teď si dáme ty méně odpudivé, i když i brouci se můžou někomu eklovat....

Pozná snad každý Babočka paví oko (Inachis io)

Krom baboček létalo dost žluťásků, ale to jsou opravdu motýli těžce vyfotitelní. Reagují při zasednutí i na ten sebemenší pohyb v okolí a okamžitě startují. Snažila jsem se ulovit ale nepodařilo se....

Brouk jménem Mrchožrout znamenaný (Oeceoptoma thoracica)

Jméno má sice ošklivé, ale on sám zas tak šeredný není.Hověl si na listu medvědího česneku a já mu tak trochu nakoukla do soukromí....

Vodní svět.....

Ani tentokrát jsem

nemohla nevyfotit vodu a malé peřeje na potoce. I z toho důvodu že se pořád snažím zlepšovat ve focení na delší časy aniž by fotky byly rozmazané, když to beru z ruky. Trochu už se to lepší. Tentokrát jsem vymazala už jen čtyři fotky.... Když jsem na těchto místech fotila naposledy, fotila jsem ještě ledouny. Teď už po březích rozkvétají prvosenky, devětsily, o kus dál roste medvědí česnek (mimochodem mňamka bylinka) a potok si vesele kvačí bez jakýchkoli pout....

---

Zase oblíbená hříčka na závěr, ta.... ?

....a nebo ta?

tahle......?

.....nebo tahle?