.... začalo na kraji pole. Šla jsem z procházky a u kraje
cesty se na mě smály vlčí máky. Letos jsem jejich focení díky vedrům jak propásla, tak ani nebyla chuť se někam vypravit. Mám i na zahradě, z loňské směsi mi jeden vyrostl na záhonu a dva jsem přestěhovala z místa kde by přišly k úhoně do jiného záhonku. Ale tak rychle vykvetly a dokvetly, že jsem po návratu z dovolené našla už jen zelené makovičky. Jsem zvědavá, jestli příští rok někde zas nějaký vyroste. Je to taková potvora zvláštní. Tam kde ho člověk vyseje, tam neroste, ale roste si tam kde se mu zachce i bez toho, že by ho tam člověk sel. Tak jsem vzala zavděk alespoň těmi u cesty. Málokdy má mák jen čtyři okvětní lístky, ale tady byly hned tři. I s hmyzími návštěvníky ....
