pondělí 30. září 2013

Brčálově zeleně...



Mlha, slunce, les....



Když jsem na chatě, a je
buď krásný západ nebo východ stačí mi když se přesunu o pár metrů dál a v pohodě si můžu fotit. A tak si taky můžu dovolit trochu porušit svůj ranní rituál co se týče kávy. Už z doby před operací páteře, kdy jsem potřebovala po bolestí částečně probdělé noci začít fungovat jsem si po probuzení dala kávu a ještě nejmín hodinu jsem ležela pod dekou, pila kávu a četla. Bolest se tak někdy srovnala na únosnou míru nebo dokonce dala i pokoj po celý den. Jenže tenhle rituál mne jaksi nějak ne a ne opustit i teď v době když už je to bez bolestí (tedy alespoň v noci, ve dne se občas přihlásí, ale to spíš po nějaké námaze). Jenže právě na chatě v okamžiku kdy mne pohled ven napoví že teď -by-se-dalo bafnu foťák a jdu. Rituál, nerituál protože vím že nejdu daleko a že se za chvilku vrátím, abych se spokojeně pod tu peřinu zas zachrula a to kafe si dala, jen s menším zpožděním....
Ve čtvrtek bylo krásně. Sluníčko, mlha a já jelikož závidím jiným blogerům jejich lesně - mlžné úlovky tedy vyrazila taky něco nalovit. Byla zima, tedy spíš přímo bylo mrazivo, protože na všem co bylo u země byla jinovatka a mě za chvilku začaly pěkně zábst nejen nohy, ale i prsty při focení. Udělala jsem tedy nějaké výcvaky a spěchala se domů zahřát pěkně pod peřinu, do teplého pokojíčku. A to jsem ještě netušila že za pár hodin do toho lesa půjdu ještě jednou. Ono totiž místo aby se mlha zvedala, začala ještě houstnout a v lese to vypadalo ještě tajemněji než ráno....


Tyto fotky jsou z prvního focení kolem půl osmé....









Asi se vám budou zdát stejné, fotila jsem na různé režimy, a nevěděla jsem který je ten nej....tak jsem je dala všechny





Tyto z dopoledne kolem desáté hodiny....