Ano, ano, ano....
Slyším ty povzdechy. UŽ ZASE???? Ano, už zase ale slibuju,že v tomhle roce magnóliové fotky budou naposled. Nepředpokládám totiž že bych letěla do Kalifornie abych si tam fotila místní stálezelené a v létě kvetoucí odrůdy či jí objevila někde ve svém okolí.
Tyto květy patří té mé krasavici Magnolia tripetala česky Magnólie tříplátečná, není tak rozšířená jak její jarní příbuzné a trochu je škoda že i když má nezvykle velké květy, zanikají v ještě větších listech. Pochází z východu USA a kvete na přelomu jara a léta. Listy mohou být podle kultivaru až 50 cm dlouhé a květy mají dvanáct okvětních lístků a průměr až 20 cm. Rozkvétají postupně. Nejdříve s rašením listů tři vnější a pak další. Proto asi ten název tříplátečná. I celkově květy na stromě rozkvétají pomaleji a postupně a tak se nestává že by byla zahalená do květů jak známější jarní odrůdy....Po odkvětu je ozdobná mnohem barevněji výraznějšími růžovofialovými souplodími ve tvaru šišky které po dozrání zhnědnou, popukají a v nich jsou jasně červená semena. Zřejmě se tato odrůda které na rozdíl od jiných dobře roste ze semen používá jako podnož pro očkování nebo roubování ostatních magnólii které se naopak dost těžko tímto způsobem množí. K této domněnce mne dovedla společně se sousedkou právě její ze semen vypěstovaná. Jenže v tip je v tom, že ona si nasbírala semena té notoricky známe odrůdy Magnolia soulangiana ale vyrostla jí tato odrůda což se právě stává u očkovanců či roubovanců.
Ať tak či onak, jako strom je tento kultivar velice pohledný svými světlezelenými ohromnými listy a ozdobný....
A takhle to začíná....
postupuje....
...až do plné velikosti.
Musela jsem si květ přitáhnout protože jako na potvoru kvetl skoro až nahoře, a tak ho kousíšek chybí. Je na něm krásně vidět ty při první odkvetlé okvětní plátky.
Tady je jasně vidět že i když jsou květy opravdu ohromné v listech se úplně ztrácejí.
Když jsem hledala správný název tohoto kultivaru, narazila jsem v popisu že: "Intenzivně voní".....no nevím, možná nějaký jiný kultivar, ale u tohoto platí, že když kvete je nejlepší se k němu přibližovat se zacpaným nosem. Ne pro intenzivní vůni, ale naopak pro neskutečný zápach který se od květů line. Asi jako když si celá rota sundá po celodenním pochodu kanady.
