28 srpna 2013

Něco mne zase chytlo....


Vloni byl na blozích
těch blogerek, které se zabývají hodně ručními pracemi boom artyčokové techniky. Moc se mi líbí, na netu jsem pak ještě našla spousty krásných věcí a říkala si, že bych to taky mohla zkusit. Ale popravdě jsem se k tomu dokopala až teď. V pondělí si koupila nějaké stuhy, ještě jednu polystyrénovou kouli k původně zakoupenému vajíčku a srdíčku a zasedla k práci. Vybrala jsem si sice podzimní barvičky, ale ve spojení s tím zlatým krajem to i tak vypadá moc vánočně. Takže se podívám jestli koupím tyto barvy i bez toho zlata. Láká mne totiž věneček v podzimním hávu na dveře.
Musím říct že mne to chytlo hned od začátku a vydržela jsem u toho sedět čtyři hodiny. Tak copak ta koulička, ta by šla, ale to srdíčko bylo pro začátek dost oříšek. A navíc to chce užší stuhu a tu nemám tak jsem si dost lámala hlavu jak s tím naložím. Vyzkoušela jsem jak špendlení ve špičce, tak s volnou špičkou. Je fakt, že třeba na vajíčko je metoda s volnou špičkou velice pěkná, akorát to spíš než vajíčko vypadá jak šiška. Za to na kouli to už tak pěkně nevypadá.Včera jsem udělala ještě kouli s volnými špičkami a dneska tu vejcošišku.
A to bych nebyla já abych nepátrala po dalších tvarech. A tak mám stažený návod na věneček a zvonek. Jen to chce dokoupit formy. A je jasné v jakém duchu se ponese letošní vánoční výzdoba!
P.S. A doma jsem našla z minulosti ještě tři polystyrénové koule takže mám ještě co vyrábět!





Lesní zátiší....


Z poslední, dnes už dost fousaté
procházky v lese jsou tato zákoutí. A v jejím
závěru mne čekalo setkání, které začíná být stále častější.
Mne nevadí a jsem naopak za něj ráda. Protože co jsou čtyři kola a uřvaný
motor, proti čtyřem krásným a štíhlým koňským nohám a jejich klidnému půvabu?
Nic....
Raději budu potkávat ty koně, než čtyřkolky.
A vy?








Přišli chvilku po mě ze stejného směru....a potichoučku. Takže mne tak překvapili, že jsem stihla vyfotit až toho druhého jezdce....



Fotila jsem si totiž jako vždy tuhle vodičku.