neděle 22. ledna 2017

Když se jde po cestě ....



...... anebo v běžkařské stopě, to se Bobímu líbí podstatně víc.
Tam se mu to lítá a běhá s jeho krátkejma nohama podstatně líp.
A taky toho využívá. Je pravdou, že většina fotek vzniká tak, že ho nechám
odběhnout co nejdál a pak ho přivolám zpátky a začnu fotit. Tím pádem to vypadá jako by byl
ohromně nadšenej z toho co je kolem něj. Spíš je to z toho důvodu, že si myslí
že mám nějakou mňamku a co kdyby jí dostal, že jo?
Na rovné cestě se mu ale líbí, tam se pak vyvaluje a dělá všeliké vývrty a výkruty.



Byť to vypadá že zrovna sebou seknul na ledu, je to zachycená jedna fáze z jeho
vyvalování se. Nejdřív válečka .....


......a pak oklepávačka


A pak pořádně pročuchat co je kolem dokola


Ještě naposledy do vysokého a pak už hurá domů


A tady to začne s odpočinkem. Pěkně zalehnout do oblíbeného křesla


Áááááá, pak se protáhnout .....


...... a večer si uhrabat pod hlavu ručník (mám ho tam stále připravený od doby kdy mi prozvracel
noci, co kdyby ...) a zahrabat se paničce pod deku


Tolik od Bobeše vše, a jsem na suchu. Tedy s fotkama. Ještě mám na jeden článek
fotky nejhezčího místa v Litomyšli v opravdové zimě a tím zas mám vyprázdněný archív. Kdy něco nafotím
na články zatím nevím. Mám už dlouho v plánu vyrazit na potok a podívat se po nějakých ledounech
ale zatím mi to nějak nevychází. Buď je mi zle a ležím, nebo musím dostát povinnosti a připravovat daně.