Do mého světa patří i smečka zvířecí.Ta je docela velká, a různorodá. Dva psi, tři kočky a pár papoušků.
Se všemi vycházím dobře, a navzájem se akceptujem. I když někdy sice na sebe zavrčíme, či zuby vyceníme, vždycky se ale všechno zas urovná. Anebo nás srovná buď někdo s dětí, či panička nebo páneček.
V současné době jsou doma tři kočiny, kromě Jutýska to jsou nalezenci, které někdo vyhodil a panička se jich ujala.Jednu dobu, to ale já ještě nepamatuju,jich bylo pět, to podle toho kdo nový přišel a kdo umřel.
Oskar/Garfield
Já už znám jen Majdu(Meggie), Jutýska(U2), Elvise a nakrátko jsem znal i Oskara(Garfielda).
Jediný z nich Jutýsek je stejně jak já "von", tedy kočka s rodokmenem a pochází z Pardubic. Je to kočičák zvláštní povahy, trochu pošuk a trochu víc bázlivec. Ale spolu si rozumíme dobře. Na to, že ješte není úplně dospělý, už je větší jak já, a měl by ještě o něco přirůst.
Jutýsek/U2
Patří do rodiny Mainských mývalích koček, což jsou společně s norskou lesní a sibiřskou kočkou vůbec největší miciny. Celkovou délku mohou mít až metr, a vážit mohou od osmi do deseti někdy i jedenácti kilo.O nás se v atlase píše jako o "nejsladších" teriérech, a o nich jako o "dobromyslných obřích".
I když by ho jeho rodokmen opravňoval k vystavování, má od výstav na rozdíl ode mne pokoj. A tak si užívá klídku.
Elvis
Elviska našla panička Lucka na Aukru, nabízela ho tam jedna hodná paní, která ho našla přivázaného u stromu ve Šternberku. Je to křížená micka domácí s Mainskou mývalí. Hned se všem líbil a vyplnil alespoň mezeru po kočičákovi který krátce před tím umřel. Je to tzv.poletuch, protože je hned tady, hned zas tam a rád všechno pozoruje.
Maggie
Majda přišla sama k nám na zahradu, když se před tím pár dnů potulovala kolem. Je to taková prskavka, která si ani za těch šest let moc neosvojila mazlení. Není ani divu, musela si užít spoustu nepříjemností, protože když se jí panička ujala, neuměla krmení ani kousat. Nejdřív se jí muselo mixovat a pak si postupně zvykala na větší kousky. A první dny se i bála spát. Jako následek toho všeho jí zůstal pozastavený vzrůst, takže i jako šestiletá kočinka, má pořád velikost odrostlejšího kotěte, s tímto vražedným pohledem.
Takhle pospolu umíme s kočinama spát
Takhle se rád tulím k ostatním
A takhle si hovím s Mátou
Dalším nezanedbatelným členem smečky je papoušek Oskar. Rodem papoušek šedý, žako konžský.
A hlavně je taky nepřeslechnutelný, jeho provolávání, chechtání, štěkání a jiné zvuky jsou slyšet daleko široko. Někdy to vypadá jak když máme doma blázna. Panička ho dostala k narozeninám a od té doby se opravdu nenudí nikdo.
Sice dokáže i velice citelně štípnout do prstu, a to i do krve(pár jizev už má celá lidská smečka), ale jeho vylomeniny to vyváží.Na mě pokřikuje a pohvizduje pořád, a i na ostatní psi volá jmény.
Jsem Oskáárr!
Jedna zdravotní rozcvička
Nazdárek,zdraví Oskárek!
