..... a my jsme teprve zhruba v půlce procházky. Samozřejmě
že jsem začala brblat a nadávat co to je za počasí kdy nedokáže
sluníčko svítit celý den, ale vždycky jen chvíli a to většinou když mám
doma své povinnosti a nemůžu vyrazit ven. Bobešovi to evidentně
bylo šumák, hlavně že mohl zas čuchat co je nového. Rejdil všude
možně, chvíli za mnou, chvíli přede mnou, tu zaběhl do zahrady
u chat, tam zas na cestě očmuchával kus hadru.
Ale když jsem řekla " Bobí, jdem domů "
rozběhl se nadšeně tím směrem ....
Letošní zatím první (jestli poslední to se ještě uvidí) ledouny jsem nafotila
u přepadu z přehrady
