10 prosince 2017

Na hraně doby ....





.... mezi podzimním časem a prvním sněhem a mrazem
kvetlo těchto pár květů, které jsem našla na zahradě u chaty. Samotnou mne překvapilo
s jakou vitalitou se jejich květy v té zimě držely zuby nehty.
Navíc tak nějak pořád připomínaly dobu teplých a slunných dní, která
mi rok co rok víc a víc chybí v okamžicích nástupu zimy ....

Květinka na obrázku je něco mezi chryzantémou a kopretinou.
Je velmi vitální, původně jsem měa jen malou sazeničku ale už se po dvou letech
rozrostla tak, že jsem si jí zasadila i na další záhonek. A část si chci vzít i domů.
Co mne překvapilo ale byla její rozdílná barevnost na dvou záhonech. Na jednom
byla čistě bílá, na druhém bílofialová.



Chrpa zastupovala ty luční kvítky které se krčily ve vyšší trávě


Stejně jako jetelová hlávka


Jako sluníčko zářil a záhonku poslední mohykán, květ třapatky.
Nevěděla jsem která fotka je hezčí, tak je dávám obě ...




Poslední květy znamenají předposlední zastavení na chatě, a pak už
se budeme procházet po Praze. Porozhlédneme se po znovuzrozeném Malostranském
hřbitově a připomenem si jeho nejznámější "obyvatele", zajdeme si na procházku na Staré
Město, podíváme se na slavnostní rozsvícení vánočního stromu na Staroměstském náměstí,
trochu si užijeme linií a odrazů a zajímavých uměleckých instalací ....