Těchto pár fotek vzniklo při mém májovém courání s Padesátkou. Víc jsme mluvily (já) a
míň fotily (já). Jenže když to tak krásně plynulo, ani mi nevadí, že jsem nenafotila obrázků
víc. Ten den mi totiž dal mnohem, mnohem víc než jen potěšení z focení. Navíc budu muset
asi změnit destinaci, focení na Petříně se už začíná dost opakovat. Sice když tam
kvete osázení Květnice nebo růže v Růžovém sadu je na co koukat, a asi
i pohledy na Prahu se nikdy neomrzí (alespoň mně určitě) nicméně
změna je život a občas to chce obměnu ...
V již zmíněné Květnici dokvétaly japonské dřevité pivoňky. Ale tenhle jeden květ
mne zaujal scou barevností. Koupila jsem si letos dvě, růžovou a tmavě fialovou.
Japonské a čínské pivoňky jsou dlouhověké, ve svých domovinách jsou známy
keře o stáří 400 let. Číňané jim říkají Růže bez trnů, a když jejich květy vidíte
tak jim musíte dát za pravdu
Za to drobnokvěté azalky začínaly se svou parádou
Pohled na ně z vrchní cesty. Kdyby byly už v plném květu, celý tenhle ostrůvek by hrál
barvami od žluté, přes oranžovou po tmavě růžovou
Ohromý Clematis montana který se ve dvou barvách, růžové a bílé,
pne po zdi uzavírající tuto jednu z petřínských zahrad
A klematis prorůstá i parádně velká wistárie
Její omamná vůně mne kdysi velmi překvapila...
