Ach vědecký a technický pokrok, jak se nám s ním krásně žije! Internet, notebooky, netbooky, mobilní internetové připojení, WiFi připojení, digitální fotoaparáty a další a další....
Když jsem si jako malá holka psávala o víkendech na chalupě úkoly do školy u petrolejky a poslouchala při tom tranzistorové bateriové rádio, říkavala jsem si jaká by to byl krása mít zavedenou elektriku. Zavedla se elektrika, petrolejky zůstaly už jen jako "záložní zdroje" a hrálo velké rádio, každý večer jsme se šli o prázdninách v půl desaté vykoupat do rybníka, pak nám moje maminka udělala teplý čaj a k němu sušenky - věnečky a zahrabaní v peřinách jsme poslouchali Kolotoč. Později jsem si říkala jak by to bylo fajn kdyby byla televize. Ale toho jsme naštěstí zůstali ušetření, protože na chalupě byl tak hrozný signál, že tam prostě televize odmítala fungovat.....
Kdebych si byla tenkrát představovala, že jednou budu ležet na chatě v posteli a na kolenou budu mít počítač a cvakat na něm tohle povídání. Že každou fotku kterou tady nafotím si okamžitě budu moct prohlédnout a hned zpracovat, že jen vezmu do ruky telefon a budu ve spojení s rodinou a budu vědět co se děje doma. Že jen nacvakám čtyři čísílka PINu a budu v tu ránu přes internet ve spojení s celým světem.
Prostě technický pokrok je nezadržitelný, ale ten čaj s věnečky při těch petrolejkách chutnal ale ÚPLNĚ jinak....
Nějak líp!
