04 srpna 2011

Květina měsíce srpna....

Zahrady v srpnu začínají ovládat jiřinky. Ať již jednoduché, plné, pompónky nebo kaktusovité hýří až neuvěřitelnými barvami a to samé se dá říci i o mečících. Ve škále barev od zelenkavé po tmavě bordó hrdě nesou mečovité listy a předlouhé laty s květy postupně rozkvétajícími. Jen je škoda že i oni nevoní, jejich krása by pak byla ještě dokonalejší. Plně kvetou i všechny možné velikosti afrikánů. Dokonce do škály od citronově žluté po ohnivě oranžovou přibyla i smetanově bílá. A denivky? Jak jméno napovídá každý květ kvete jen jeden den. Jenže v okolíku je jich víc a tak to vypadá jako když kvetou věčně. Dneska se ta klasická oranžová vidí už jen někde v loukách, či u lesa, kam utekly ze zahrádek.Dnešní denivky mají mnoho barev i tvarů a jsou i plnokvěté, dvoubarevné s okem, či sněhově bílé. A dneska jsem si při courání po zahradě uvědomila, že na dvě květiny jsem úplně zapoměla a při tom i ony jsou symbolem srpna, a to astry a cinie.
Všechny tyto květiny jsem buď postupem let měla či mám, ale ze všech nejraději mám jiřinky, a ty jsou alespoň pro mne, květinou měsíce......
A tady jsou pro představu fotky některých z nich.....



To jsou zástupkyně denivek
A toto cínií...

Když se chce papoušek mazlit....

Ferdásek jako kakadu je papoušek velice kontaktní. Jako jedni z mála papoušků jsou kakaduové mazliví a dokonce mazlení, drbání a hlazení si vyžaduje. Nejdřív se v kleci pověsí na výletová dvířka a kouká se, pak začne mlaskat a pocvakávat zobákem. Když je mu otevřeno hbitě vyleze na klec a za mazlivě pronášeného "papoušku, papoušku" se sune k ruce a a by jo nebylo pochyb o tom co chce vloží si hlavičku do dlaně, nebo začne jemně škrabat zobákem v dlani. A pak se jen nakrucuje, zvedá křídla a nastavuje hlavičku ...







Ač má velice respekt budící zobák, a párkrát mě s ním za prst i chytnul, na rozdíl od žakouše Oskara nikdy nestiskne. Pokud by to udělal asi by to dopadlo s mým prstem velice ošklivě a bez krve a možná i doktora by se to neobešlo. Kakaduové se někdy i používají pro svou příchylnost a mazlivost a ochotu si s lidmi hrát, v domovech pro seniory podobně jako psi při canisterapii či kočky při felisterapii.

Polozapomenuté květy

V zahrádkách našich babiček nebo prababiček kvítávalo spoustu kytiček které jsou v dnešních zahradách docela opomíjené. Je pravdou že trendy v zahradní architektuře se za ta léta posunuly úplně někam jinam a líbí se zase jiné květy a úpravy. Ale i tak se ještě najdou na záhoncích měsíčky lékařské, Calendula officinalis, nebo medově vonící a barvami hýřící floxy, Phlox či zavinutka, Monarda jinak také indiánská kopřiva. Má zvláštní schopnost vytvářet dvojitá či trojitá květenství, a to nad sebou. A její aromatické listy se mohou přidávat do čaje.
Pro mnoho z nás kdo máme zahradu jsou vzorem a mnohdy nedosažitelným, anglické zahrady. V jejich na první pohled neuspořádaném vzhledu ale vládne pevný řád a svojí barevnosti a variabilitou okouzlují po celý rok. Přiznávám, že letos se ke své zahradě chovám dost macešsky, částečně kvůli počasí a částečně i pro to, že na chvíli jsem nějak ztratila směr, a chuť vůbec cokoli dělat, ale i přes to mi tu pár květinek dál vesele rozkvétá....









A jedna pracovní z říše hmyzu...

Mezi babičkovské kytičky patřily i některé hrnkové květinky, třeba bouloň, Achimenes nebo také hezky česky honzík a pak hlavně muškáty, i když ty si svoji oblibu uchovaly dodnes a těch květů které od dob babiček byly vyšlechtěny jsou stovky. Mám jednu z těch nových a když se na ní podíváte tak zjistíte že název odrůdy Appleblossom není náhodný a že její květy opravdu barevností připomínají květy jabloní.....



I když spíš tedy květy připomínají malé růžičky...

A v červenci vítězí....slunečnice.....

Tak to je ona, vítězka Květiny měsíce
Miss Slunečnice......






A i když se to tak nezdá, tohle je také slunečnice, jenže jako trvalka.....


V anketě byly též navrženy lilie, ty sice žádný hlas nedostaly ale i tak jsou to krasavice voňavé, alespoň ty které má sousedka na záhonku. Jejich vůně je cítit až v půlce zahrady.....