Z nebe se snášejí, jak pírka z křídel andělů,
třpytí se na slunci jak jejich slzy....
stovky a stovky jich na zem padají.
Brzy je plničká lehounkých vloček.
Slunce je oživí, ale jen na chvíli,
v paprscích jeho tiše pak zmírají....
Však znovu se roztrhne peřina v nebi
a další je nahradí a krásou svou
dětem radost rozdávají...
Zahalí zem do bílého hávu
každá ta vločka má svoji váhu,
každá z nich je originální šperk,
pro listy, pro stromy pro celý svět...