Dneska se dostávám k fotkám, které jsem
napořizovala při posledním hlídání našeho chlupatého vnoučka.
Bobeš sice s námi na procházku nemohl, protože ho zrovna v té době opět postihla
záhadně a zdánlivě bez důvodu jeho náhlá neschopnost se uržet na zadních nožkách.
Chodil, nebo se spíš plouhal a tak musel odpočívat.
Za to Mates lítal po lese jak pošuk a evidentně si to užíval.
Tady to sice vypadá jako kdyby se snažil vykadit, ale to se jen usilovně drápal
do kopce ![Smějící se Smějící se](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_vC9ilqMMIrmJg0FSWJbjdS1ENpb7nUliXTsGGH2icZcbaDWmm6ysApP29S8T_DyEzEdRvn7cP1OSQAlH25FiPw1IPcISTIgF2hntwh5JBDx6K3EnfWUIQgNvKtnpqqOD0HgJ1RtSJtdw=s0-d)
Takhle postojí jen když je už natolik utahaný, že ho na chvilku nezajímá
nic okolo.....
Po návratu z procházky jsem si střihla pár portrétů které se podařili
jen díky teleobjektivu, hlavně tedy v Bobšově případě. Ten jak se přiblížím
s foťákem, hned zdrhá. Ale jak jsem ležela na zemi a on seděl v půli zahrady
Skvěle se podařil i Mates
Skoro ukázkový výstavní postoj