Dneska se dostávám k fotkám, které jsem
napořizovala při posledním hlídání našeho chlupatého vnoučka.
Bobeš sice s námi na procházku nemohl, protože ho zrovna v té době opět postihla
záhadně a zdánlivě bez důvodu jeho náhlá neschopnost se uržet na zadních nožkách.
Chodil, nebo se spíš plouhal a tak musel odpočívat.
Za to Mates lítal po lese jak pošuk a evidentně si to užíval.
Tady to sice vypadá jako kdyby se snažil vykadit, ale to se jen usilovně drápal
do kopce
Takhle postojí jen když je už natolik utahaný, že ho na chvilku nezajímá
nic okolo.....
Po návratu z procházky jsem si střihla pár portrétů které se podařili
jen díky teleobjektivu, hlavně tedy v Bobšově případě. Ten jak se přiblížím
s foťákem, hned zdrhá. Ale jak jsem ležela na zemi a on seděl v půli zahrady
Skvěle se podařil i Mates
Skoro ukázkový výstavní postoj