V černočerné tmě tančí si světýlka,
jak spadané hvězdičky
sedí si na stromech.
A malé dětičky své jemné ručičky
po nich vstahují
a ze stromů je utrhnout chtějí...
Maličká světýlka, svítící hvězdičky,
do trávy upadlé, a v tichu vychladlé,
schovaly světlo své do očí dětí.
Hrají v nich plamínky, pro svoje maminky
donést ho chtějí...
Tancují hvězdičky, tancují po zemi,
světýlka radosti, ve velké hojnosti,
všichni je vítají, na nebi hledají
která z těch hvězdiček,dotkne se ručiček
a ty pak je mamince do dlaní dají...
K těmto neumělým veršům mne inspiroval článek u Janah o Svátku světel ve Švédsku a její krásné doprovodné fotky.