11 června 2012

Grand Prix Slovakia 2012...

A teď se tase dostávám ke slovu já....
Když jsme v pátek konečně dorazili, panička si hned vzala na paškál mne a tátu. Člověčí táta se radši sebral a šel se dívat na recepci na telku. ne že by jsme jí v pokoji neměli, ale jak sám řekl, raději se zdejchnul, než by byl třeba taky vydrbán a naondulován. To že prý zvládne sám.
Nemám rád tyhle mycí procedury, a tak se pořád snažím utíkat. Táta je v tomhle jinej, ten stojí, poslušně podává packy a dokonce si i nechá sprchou splachovat hlavu. To já ne, já to přímo nesnáším.
Vysprchovaní, navonění a vyfénovaní jsme si každý lehl ke svému pánečkovi a za chvíli už nevěděli o světě....
Ráno nebylo vyjímečně brzké stávání, protože jsme bydleli hned vedle výstaviště tak jsme se jen přesunuli o kousek dál do pavilonu kde jsme měli kruh. Jediní další dandíci kteří tam krom nás ještě dorazili, byla Aurelka z Minic a Penny ze Slaného.
Panu rozhodčímu to odsejpalo a tak těch dvacet pět psů před námi posoudil docela rychle a šel jsem na to já...
Panička zase opět moc nevěřila v nějaký velký úspěch, tak maximálně ve své třídě nějaké V by mohlo být. Na další ocenění ani nevěřila, protože táta byl zase perfektně od Mirky připraven za to já už byl hodně přerostlý. Odešel jsem si svoje, dostali jsme pokyn že ještě až bude posouzen a oceněn táta půjdeme o CACIB tak ať nikam neodcházíme. Jenže k údivu všech a nejvíc mé paničky táta ač sám ve třídě, výborně upraven dostal V1 ale bez jakéhokoli titulu. Takže mi spadl CACIB k nohám absolutně nečekaně! Ale v souboji o BOB už jsem dostal na frak od Penny. A pak se ukázala pravda, pan rozhodčí totiž preferoval co nejmenší psy a to táta prostě ani s oběma zavřenejma očima není.....


Čekám na to až mne řádně načešou....


Je to dlouhé, tak si zdřímnu....


Táta to vzal ještě důkladněji....


Byli jsme probuzeni a zase musíme pózovat, ach jo.....


Čekám na pokyn pana rozhodčího....


Do kruhu se chystá táta....


Že je krásnej, co?


Moje konkurentka v boji o BOB Penny...


A ještě obě mé konkurentky, fenky Aurelia Luna Dandie z Minic....

A tohle je Germany Dandies "PENELOPE"

Grand Prix Slovakia, Nitra. V1, CAC, CACIB. Rozhodčí Bill Brown-Cole, UK

Další fotky jsou opět k dispozici v Galerii 11 ve složce Grand Prix Slovakia. Jsou tam i další z Nitry a z Cesty zpět....


Z cesty....

Když se konečně kolona před námi překopala přes místo nehody a v pohodě se rozjela nás už nic nezdržovalo a cesta začala odsejpat. Krom zastávky na jídlo a protažení jak nás tak psů kousek za Brnem jsme frčeli dál. Pejsci si spokojeně spali u nohou a tak byl klídek na to se kochat krajinou.
Co mmne překvapilo bylo velké množství větších či menších vinohradů hned za Brnem, nevím proč, ale tam jsem je moc nečekala a už vůbec ne v takové míře.
A pak se začaly na obzoru ukazovat vrcholky Malých Karpat a před námi byla Bratislava.

Kraj Bratislavy .....

To není Strahovský či jiný pražský tunel ale tunel pod Bratislavou....

Nový most....po cestě tam jsem nestihla pořádně jeho fotku, ani foto Bratislavského hradu, protože byl na straně šoféra, takže nebyl pro mne dobře viditelný, a mizel hned za odhlučňovací stěnou okolo průtahu Bratislavou.

Dunaj v Bratislavském přístavu.....


A jeřáby samotného přístavu.....



Další řekou kterou jsme potkali bylo krásné přírodní koryto Váhu....



Další kopečky už byly nad Nitrou, v tomto případě to je vrch Zobor, z dálky....


Tenhle útes s kostelíkem už byl v Nitře....


No a už jen dojed na místo ubytování a tam se věnovat úpravě obou pesanů a v deset padnout mrtvá do postele....

Krácení dlouhé chvíle....

Při čekání v koloně mě zaujal keř ktery rostl mezi svodidly ve středovém pásu. Když jsem vytáhla foťák, kamarád už omdlíval....je ze mne vždycky dost hotovej když mne s ním vidí Smějící se!!!!






Foceno z auta a zoomované, a ty včelky tam mne hodně překvapily. Zřejmě jim ty květy hodně chutnají, protože jich tam bylo dost....

Naháním resty.....

Musím konečně dohnat ten uplynulý víkend. Byl časově a cestovně dost nabitý a tak se dostávám ke zpracování a sepsání až dneska....
Takže je pátek 8.6. 13:30 a mi vyrážíme na cestu směr Nitra....na cestu dlouhou přes třista kilometrů. Sice je krásně teplo (pro někoho, kamaráda, nechutné vedro) tedy pro pesany to není nic moc, ale dá se. Ovšem do té doby než na 19,5 km D1 zůstáváme stát v koloně. Uši našpicovaný na zprávy v rádiu co se děje se dozvídáme že na dvacátém sedmém kilometru vjel kamion na svodidla, zlikvidoval je a navíc se obrátil do protisměru. No paráda....popojíždění, žádný stín, kamarádovi stoupá tep do nebezpečných výšek a hodina a půl zdržení. Ovšem měli jsme ohromné štěstí, protože jsme to chytli vlastně na začátku a navíc jsme spíš jen tak pomalounku popojížděli, stáli jen pár chvil. Horší to měli ti za námi, protože v okamžiku, kdy mi už projížděli místem nehody táhla se kolona už osmnáct kilometrů a lidé v ní stáli dvě až tři hodiny.


Klasický jeden pátek na D1....








Většina fotek bude z auta, takže tu a tam nebude asi ostro jak by mělo být....