Přesně po týdnu od nafocení prvních zimních fotek
Klášterních zahrad jsem se na místo dostavila podruhé. Tentokrát ráno,
a za pořádného mrazu. Nevezla jsem si tentokrát foťák a tak ho zastoupil tentokrát
mobil. Nejsem moc příznivcem focení mobilem, prostě jako staromilec raději fotím aparátem,
ale vyměnila jsem s mužem můj mobil za mobil dcery která dostala nový a ten její původní
má na telefon dost slušný foťák.
A tak jsem v nějakých -12 °C a s řádně mrznoucími prsty udělala
těhle pár ledově ranních obrázků .....
Vím že to ještě chce vychytávat detaily, jako je rovný horizont, protože po srovnání fotky v editoru
mi pak něco na ní chybí.
Zoom už není to, co by se dalo chválit, ale líbilo se mi sluníčko prosvítající okny
Jako pohotovostní alternativa si myslím ten telefon jde, navíc je pořád po ruce což je velká výhoda.
Ale pro mne je to ale pořád jen náhražka.
A zatím co tohle píšu, ležím zas a opět v posteli, popíjím horké čaje, cucám Halls, a mám
okolo sebe hromadu kapesníků a na hlavě studenej obklad. Vymstilo se mi nedoléčení
minulého onemocnění a zase se mi to, tentokrát včetně teplot, vrátilo. Snad se mi to tentokrát podaří
i když tomu nedávám moc šancí, šéfová s jejím rozpuštěným mozkem v alkoholu to asi moc nepochopí
a bude chtít po mě plnit mé povinnosti. Byť jsem jí psala jasně že se potřebuju doléčit.
Nevím do jaké míry to pochopila ....
