neděle 21. července 2013

Šídelní....


Šije sebou šídlo,
hledá dobré bydlo...
Šíleně mne jeho šití
sebou
k neustálým nadávkam nutí
neb do vody jsem naspadnutí.
Šije sebou pořádně,
ale některé fotky i tak jsou náramné....








Tak tady jsou....první detailíky novým miláškem


Nějak nestíhám uveřejnit
fotky mým původním foťáčkem a už mám hromádku fotek z nového, nafocených na výletu po Orlických horách. Jenže....jsem zase odkázaná na mobilní internet takže všechno je strašně zpomalené a ještě ke všemu jsem si doma zapoměla kabel na stahování fotek do kompu....
Tak uvidím jak mi to půjde a jak co budu stíhat...

A tady jsou moje první seznamovací fotečky jak jinak než s kytičkami...

Perleťově růžová denivka, tahle barva je moc pěkná a strašně jemňoučce působící



Nejdřív to vypadalo, že letos juka vůbec nepokvete, ale pak se jeden stvol přece jen ukázal


Kráska a zvíře....neboli růže a kuklík přezdívaný kudlibabka. Šílenost která se zamotává psům do srsti a nezničitelný plevel odolávajíc herbicidům


Astilbe- jedna z těch které mi dělají radost svou vitaltou. I přesto, že je dost silně utiskovaná z jedné strany bergénii, z druhé pivoní a ještě plevelem, pravidelně rok co rok kvete a co víc rzrůstá se jakoby se nechumelilo.


Echinacea - léčivka a zároveň kráska v záhoně. Ještě jsem se nedostala k výsevu její bílé formy. Až dodělám zbytek záhonu(snad někdy) aby měla společnost.


Stálese nic nedělo a jedno ráno byl strom obsypaný květy - katalpa


Zlaté janeby, jak začnou kvést už je obíhám s foťákem. Nic na nich není ale při tom jsou tak nádherně fotogenické



Klemátis tangutský další z oblíbených cílů. Jak pro zajímavé květy tak pro svá odkvetlá květenství měnící se později v stříbrné chocholky.



Minirůžičky které jsem si koupila do aranžmá doma jsem před dvěm lety zasadila do záhonku. Jen tak na zkoušku. A ony se mi odměňují pravidelným kvetením po celé léto.


Tehle šarlat už patří klasické růži, taky druhým rokem kvetoucí. Řekla bych že ještě hezčí a tmavší barvou než vloni poprvé. P.S. Taky vám foťáky tak neochotně tu červenou barvu zaostřují?


Tahle kala mne zaujala u sousedky a pak jsem na ní ve slevě narazila v Lidlu. Řekla jsem si že to zkusím a koupila jí. Jelikož z klasickou bílou nemám vůbec štěstí a nemůžu jí dostat do květu už nějakých no, deset let, říkala jsem si jak budu asi (ne)úspěšná s touhle. Letos je to druhý rok co mi rozkvétá. No a i kdyby ne, tak i listy jsou pěkné a ozdobné...


Finito


Ti z vás kteří fotíte zrcadlovkou už déle se asi budete mým různým nadšeným výkřikům a obdivu k funkcím asi smát, ale pro mne to je objevování Ameriky. Jako první co mne nadchává je manuální ostření....největší výhoda zrcadlovek. U předchozího foťáku jsem s ostřením hodně bojovala, většinou mi v poslední chvíli zaostřil foťák jinam a já na to přišla až při stahování. Tady si zaostřím jak a kam chci a hned vidím jak to vypadá. Jo a co mne dostalo tak to bylo seřízení hledáčku na mé slepé oko. Tedy nastavení na dioptrie které potřebuji k tomu abych viděla všechno krásně ostře. Už jsem měla strach že budu muset fotit s brejlema, což mne přivádí k šílenství...