..... na Prahu a její nejkrásnější části
vedla od sv. Gabriela Švédskou ulicí, pak zkratkou mezi vilami na Hřebenka a odsud je to už jen co by kamenem dohodil do Petřínských zahrad. A tady se vám začnou ty pohledy pomalu objevovat. Nejdřív se můžete kochat pohledem na pražský Manhattan, čili na výškové budovy nad Vyšehradem. Pak jak procházíte po cestě zahradami vidíte na Smíchov, na Vinohrady s kostelem sv. Ludmily, a pak už se před vámi začnou objevovat Staré Město, Malá Strana, Hradčany ....
My jsme to s Padesátkou vzaly hlavní cestou kolem jezírka s lachtanem, okolo zříceniny bývalé hájovny k průchodu strážnicí v Hladové zdi, odsud k vyhlídkové restauraci a stanici lanovky Na Nebozízku. První naše zastávka byla na místě kde to zapíchneme vždycky. V bistru nad restaurací Petřínské terasy. Dřív jsme si tu dávaly výborné víno z černého rybízu, ale zjistily jsme že tu mají nejlepší a nejlevnější Aperol který jsme kdy v Praze pily, takže si dáváme klasicky ten. Odsud dál směrem po cestě která vede pod Strahovským klášterem. K němu jsme ale nešly, zhruba v polovině cesty jsme po schodech sešly do ulice Vlašská okolo vily kde žil a tvořil Cyril Bouda. Krátce jsme nahlédly přes už bohužel zamčené dveře do kostela sv. Karla Boromejského. Ve Vlašské sídlí v palácích Schönbornském a Lobkovickém asi dvě nejdůležitější velvyslanectví v Praze a to velvyslanectví USA a SRN. Před německým se Vlašská roztáhne do malého náměstí z kterého jsme pokračovaly ulicí Tržiště dolů směrem k Malostranskému náměstí. Tady jsme objevily jednu velmi příjemnou a zcela novou kavárnu Lžička caffé. Z původní zamýšlené jen krátké zastávky byly nakonec asi dvě nebo tři hodiny, kafe, Aperol a sklínka vína. Aperol tedy nebyl nic moc, asi jsme se prostě namlsaly na tom Petříně, za to Hibernal který mne v nabídce hodně překvapil byl velmi dobrý.
Pak už jsme se skutálely dolů na Malostraňák a tady jsme si počkaly na tramvaj k Andělu a mě dál ke Smíchovskému nádraží .....
