31 prosince 2021

Poslední fotky ....

 


.... tohoto už druhého prapodivného roku.
Roku o kterém by můj syn bez uzardění prohlásil že byl zas  na p*ču. A mě stejně bez uzardění nezbývá než souhlasit. Tedy ve většině. A hlavně těch posledních čtrnáct dní po Bobího odchodu. Jako jedno z mála pozitiv beru to, že jsem se stala, byť o pár roků dřív, starobní důchodkyní (příšerný výraz, a kdo mě zná osobně řekl by, že v pubertě se to dá těžko) tudíž se značně zvýšil můj příjem financí, ale stejně jaksi šetřit mi jde velmi bídně. Ne že bych se okamžitě jala peníze rozhazovat plnými hrstmi (no tak ono jich zas tolik není, i z příjmem z práce to je sotva polovina průměrné mzdy) ale momentálně jsem movitější než polovice, takže povětšinou za něj platím i jeho dluhy.
 Za celý rok jsem se vypravila jen na jeden zájezd, všechny ostatní byly zrušené. Ovšem ten měl na mě přímo devastující dopad, když jsem si zažila několik hodin příšerných bolestí kolen a dva dny, kdy jsem mohla skvěle zapadnout svou chůzí do hejna kachen. Užila si výlety do Prahy a courání po ní s Padesátkou, což je pro mne vždycky balzám na duši. Není nic lepšího vylít kýbl vašich srágor na hlavu nevinné kamarádky. Vy se zbavíte starostí, ona tři dny polyká prášky na bolest hlavy ....
A užívala si s Bobulí. To je taky to nejkrásnější z celého roku a za co neustále děkuji něčemu vyššímu co je nad námi.
 Poznala jsem blíž jednoho zvláštního člověka, kterého sice znám už tři roky, ale až teď jsme se  seznámili víc a to díky mé pidimini výstavě ve výloze jednoho českotřebovského obchodu. Co tohle seznámení přinese v budoucnosti se teprve uvidí. Mám od něj v kapse kamínek na ochranu, který jsem od něj dostala jako takový maličký dárek k vánocům. 
Optimisticky doufám, že ten nadcházející rok už bude snad normálnější, (i když v to doufám každý z posledních čtrnácti a nikdy to lepší není) a hbitě si vybrala a zaplatila čtyři zájezdy, a učinila první krok ke splnění jednoho z mých snů, a to proletět se balónem. Někdy v příštím roce tak ze mne bude vzduchoplavec! A snad i konečně dojde i na plánovanou operaci ruky. Ona už asi mohla být za mnou, nebýt mé blbosti, že jsem dala na doktora a odstoupila od ní, věříc, že se dá díky obstřikům posunout na pozdější věk. Nedá. Nepomohly, a tak teď si protáhnu čekání na hodně dlouho ....

30 prosince 2021

Trochu excentricky abstraktní ....

 


.... vánoce ve městě. Aneb i když je fotograf 
střízliv, mohou fotky vypadat jak po pár panácích. Po přečtení článku o abstraktním focení vánoční výzdoby jsem se vypravila konečně do města zkusit ještě nafotit nějaké neotřelé obrázky vánočního " centra " města. Ovšem netušila jsem jak až moc abstraktní a to i nechtěně mi z toho vylezou za snímky. Tedy byla pěkná kosa, ale tím to nebylo, a já si ani nestihla dát plánovaný grog u stánku na náměstí, neb se mi ozval odvoz, o který jsem sice stála, ale přijel dřív než bylo plánované. A já zas nechtěla zbytečně zdržovat. Takže všechno co uvidíte je foceno ve stavu naprosté střízlivosti i když to tak možná nevypadá. Ale podle daného článku to u takových fotek prý nevadí a co se během roku nepromíjí, u nich je to i možná přednost. No já tomu spíš říkám Z nouze ctnost 😉 ....

28 prosince 2021

Zima a mráz ....

 


.... to byl včerejší den. Jelikož ale svítilo od rána 
sluníčko, a jelikož jsem se po svátcích už nutně potřebovala začat hýbat, vzala jsem Myšpulína a vyrazila na procházku. Jelikož sněhu je poskrovnu, za to dva dny solidně mrzlo, čekala jsem, že bych mohla nafotit nějaké ledouny. Docela mne zklamalo, že jich nebylo tolik kolik jsem myslela že jich bude. Navíc jsem si nevzala tu správnou techniku, takže ani s nafocenými obrázky nejsem vůbec spokojená. Ale aspoň jsem se zas jednou prošla po místech kde jsem už delší dobu nebyla. Ono přes léto je cesta dost zarostlá a špatně se po ní chodí, dřív byla stále vyježděná od lesáků, takže v zimě je jediná možnost po ní jít. Myšpulín byl taky nadšený, takže aspoň něco pozitivního jsme si odnesli ....

25 prosince 2021

Jak vypadá ....

 


.... letos moje výzdoba, jsem vlastně
ještě neukazovala. Doma toho moc nedělám, ale o to víc to musí vypadat dobře zvenku. Světýlka a ozdobené truhlíky prostě musí být. Moje idea na letošní rok byla modrozlatá kombinace. Ale jako vždy, když si něco vymyslím, ztroskotám na tom, že doplňkové ozdoby v některé z barev prostě nikde nejsou. Takže truhlíky jsou jen ve zlaté barvě a jedině ozdoba na dveře je v kombinaci obou barev ....

23 prosince 2021

Mrazivé klenoty ....

 


.... patří ještě do dne, před čtrnácti dny. Mlha
spolu s mrazem nekouzlila jen na sušinách, ale i na pavučinách mezi větvemi stromů. Když se člověku podařilo postavit se tak, že se dostaly do světla slunečních paprsků, zářily jak skutečné náhrdelníky. 
Takže vás zvu na malou ukázku práce klenotníka jménem Mráz ....

21 prosince 2021

Přání všem čtenářům ....

 




P.S. Moc děkuju celé blogerské rodině za Vaše účastná a povzbudivá slova. Velmi si toho vážím ....



19 prosince 2021

Dnes bez barev ....

 


.... protože jsem udělala to nejtěžší rozhodnutí
v životě toho, kdo kdy měl nějakého chlupatého mazlíčka. Nechat ho odejít v klidu za Duhový most. Dokud nemá bolesti. Dokud se natrápí jinak. Zítra zavolám veta aby Bobího uspal. Za třináct let se z narozeného človíčka stane puberťák který má před sebou celý dlouhý život. Za třináct let vám malá slepá chlupatá kulička stihne projít pubertou, dospělým životem a dojde až ke stáří a nakonec k tomu nevyhnutelnému. Nikdy vás nezklame (což se mnohdy o dětech říct nedá) vždy vás bezmezně a oddaně miluje a přináší vám do života radost. Někdy vám do života jako bonus přihraje dávno ztracenou lásku, ale i mnoho dalších, stejně postižených lidí kteří dokáží hodiny a hodiny prostát u výstavních kruhů. A přes ty kruhy se zas seznámíte i s jinými lidmi kteří se někdy stanou pevnou součástí vašeho života. Stanete se členem celé velké mezinárodní rodiny, rodiny, která si zamilovala ty nádherné obrovské čokoládové oči a hedvábnou čupřinu nad nimi.
Třináct let se strachujete, v noci se nevyspíte protože vám u hlavy kníká štěndo které chce ven. Někdy si tak užíváte plnými doušky ranní koncerty ptactva, nebo naopak ty nejostřejší mrazy. U veterináře necháte tři luxusní dovolené za léčbu, ale ani na vteřinu nezapochybujete a nenapadne vás že by jste tohle měli vyměnit za bezstarostný a klidný život bez chlupatého parťáka. A on to ví, on se vám to všechno snaží vynahradit svým širokým úsměvem, ranním vyprávěním jaká byla právě uplynulá noc, mohutným vítáním, byť jste odešli jen na deset minut z domu. Snaží se vám být nablízku jak jen to jde a hlavně se vás snaží nezklamat. Ale zklame, právě tím, že od vás odejde a nechá vás v slzách. Jenž vy víte, že někde na obloze se objeví nová hvězda a ta vás bude provázet věrně dál ....


17 prosince 2021

Vánoční dekorace na ....

 


.... druhou. To jsou dnešní fotky. Po čtyřech dnech
neustálé mlhy se tak nějak pocitově vyjasnilo, ale zataženo je stále. A začíná být ona divná polotma celý den. Jak já tohle období nesnáším!!!
A to si ho většinou ještě vyberou naši chlupáči k nemocem nebo odchodům. Zatímco léto, respektive srpen si na odchody oblíbily kočky, pesani prosinec a únor. No jo, znamená to, že Bobímu infuze nepomohly a už to jen spěje k hořkému konci. Jen najít tu odvahu kdy zavolat vetovi aby ho přijeli uspat. Takže veselé svátky ....
Ještě že dneska už jdu do práce naposledy v tomhle roce. A další malá radost mi přišla včera poštou, nové CD Ondřeje Havelky Swing nylonového věku. Jak jinak, poslal mi ho kamarád který u něj hraje, dokonce ho měl pro mne připravené ještě dřív než jsem ho o něj poprosila. A jako bonus ho mám podepsaný od členů orchestru. A při psaní  tohoto příspěvku si ho poslouchám. Jinak, kdo má rád swing tak se může podívat na archív ČT a zadat si My tančíme swing. Je to moc pěkný dokument O. Havelky o tom co je to a jak vznikl swing, dějiny v kostce od roku 1920 až po osmdesátá a devadesátá léta.
Zhlédla jsem včera a je to pěkné. Jak já bych šla zas na nějaký koncert!!!

16 prosince 2021

Vánoční dekorace ....

 


.... vytvořené samotnou přírodou. To je téma
 dvou následujících článečků. Když se spojí mlha s mrazem, většinou z toho není jen jev zvaný diamantový vzduch (či nějak podobně, už přesně nevím) ale i krásná námraza na všem možném. Tedy pokud jí není moc, a taková že z toho praskají dráty, lámou se větve a nedá se chodit pokud si člověk nechce polámat všechny končetiny. Ale taková ta jemná, trochu proti logice zemské přitažlivosti. Taková byla na všech možných sušinách jak podél cesty kudy jsem šla, tak i vlastně hned tady u nás za lávkou. Ano! Máme fungl novou lávku, přes fungl nový splav na fungl nové řece.... a je to jedním slovem děs. Tedy celá ta revitalizace řeky, která ves uzavřela do masivních betonových hradeb. A přesně podle předpokladu, řekou protéká voda hloubky dvaceti centimetrů. Víc jí nikdy během roku neteče, jen občas na jaře když bylo hodně sněhu a začalo rychlé tání, občas vylezla z břehů a rozlila se na volné plochy. A od roku 97 tu nikdy už žádná velká voda nebyla. I ta byla vinou toho, že se nezačal dříve odpouštět pomalu chovný rybník který je ve vsi za námi. Proti tomu se postavili rybáři a až teprve v okamžiku, kdy začalo hrozit protržení hráze začali s masivním upouštěním vody které logicky zvedlo hladinu řeky nad kritickou mez a proto tu taky místy protékala některými domy které stály těsně u ní. Nikdy už taková situace nenastala i když pršelo intenzivně víc dnů. Pak se navíc zpevnila a zvýšila hráz rybníka, takže stejně jako většina obyvatel ani já nechápu ten děs co se tu postavil. Navíc až po 24 letech od povodní! Za tu dobu si jasně mohlo udělat povodí obrázek o situaci a přizpůsobit tomu i ta opatření. Ostatně až tady definitivně skončí, mám v plánu vzít kolo a projet vsí a tu betonovou hrůzu zdokumentovat. A pokud se mi podaří najít i původní podobu míst, tak je porovnat. Ale zpět k přírodě a jejímu kouzlení, které v mnohém předčí kouzlení lidí ....

15 prosince 2021

Stále ještě ....

 


.... je nedělní dopoledne, stále ještě je
vcelku hustá mlha, ale už se víc a víc začíná sluníčko prosazovat a příjemně hřát, a s ním se ukazuje i modrá obloha. A co víc, vzduch je plný diamantového prachu, třpytící se zmrzlou mlhou. Vypadá to nádherně, nicméně při focení v určitém úhlu a bez slunce to na všech fotkách vypadá jak kdybych měla pěkně špinavý objektiv. Takže vás zvu na závěr nedělní procházky ....

14 prosince 2021

Tak trochu kouzelné ....

 


.... dopoledne bylo to stříbrnonedělní. Jelikož 
jsem už potřebovala po těch deseti dnech v práci v atmosféře neustálého napětí a slovních útoků nutně si vyčistit hlavu někde venku, sama, jen s foťákem, na nedělní dopoledne jsem si prostě naordinovala procházku ať se děje co se děje. A musím říct, že mi počasí přihrálo skvělou šanci. Ráno jsem vstala, z radostí zjistila že stále ještě je dost sněhu i když zataženo. Než jsem si ale dopila ranní kafe padla najednou mlha jak mlíko. Fákt hustá. 
Sice mi to trochu změnilo plán kam jít fotit, ale nijak katastrofálně. Vyrazila jsem tak do míst kde už jsem dlouho nebyla, ale díky polní cestě a stromům okolo ní jsem si říkala, že se sněhem a mlhou by to tam mohlo být docela fotogenické. Navíc než jsem vyfuněla do kopce, začalo se ukazovat, že zřejmě mlhu brzy vystřídá sluníčko, protože se rapidně začalo měnit světlo podle toho, jak se si sluníčko razilo cestu ven. Když jsem se dostala na polní cestu po které jsem měla v plánu pokračovat, pípla mi zpráva od známého, že jsou na zahradě a jestli se nechci zastavit. Proč ne? A udělala dobře. Nejen že jsem si užila hezké povídání, a nádavkem k němu i grog, ale když jsem se vydala na další cestu, sluníčko už se prodralo mlhou natolik, že nejen že hřálo, ale i krásně začalo mlhu rozpouštět. Ale tak akorát aby něco už z mlhy vystoupilo, a něco se v ní ještě schovávalo ....

13 prosince 2021

Třináctého jak ....

 



.... jak vyšitého. To je dnes od rána. Popravdě ani 
jsem původně neměla chuť dnesk psát nějaký příspěvek, byť včera jsem si užila zajímavé focení, ale mejl který jsem teď dostala mne nejen že naštval, ale ještě zhoršil mou už tak blbou náladu...
Ráno jsme museli nechat na dva dny na infuzích Bobího. Začal být apatický, spavý, hodně pil, málo jedl a to byla ta hlavní příčina proč jsme jeli k vetovi. On, který byl schopný člověku ukousnout ruku, jen kvůli tomu, že měl pocit že v ní držíte něco k jídlu co je určené jemu, si nevzal z ruky ani nabízené masko, a když tak opravdu jen tak laxně. Diagnóza zlá a prognóza ještě horší. Selhávání ledvin. Léčba neexistuje. Buď po dvou dnech proplachu se ledviny alespoň trochu zmátoří, nebo dožití doma a čekání na okamžik, kdy už  bude situace neúnosná. Hlavně pro něj. A rozhodnutí kdy ho poslat na cestu za Duhový most ....
Takže od rána pobrekávám, snažím se mezi tím něco upéct a zas pobrekávám. Ze všeho mne nějak těšila vidina sobotního výletu na Hlubokou a do Krumlova. A i tohle mi nevyjde. Teď jsem dostala mejl, že se i tenhle zájezd ruší. Prostě závěr roku jako vždycky. Bez klidu, se starostmi, naštváním a hodně blbou náladou ....

12 prosince 2021

Nasněženo a .....

 


.... tak jsem v pátek na cestu do práce vzala 
foťák. Na chvíli dokonce z mraků vykouklo sluníčko a ozářilo zasněžené stromy. Navíc zvýraznilo i rozdíl mezi částí zatažené a částí modré oblohy. Ovšem jako vždy, zapomněla jsem vyměnit baterku a tak jsem toho zas tolik nenafotila. Ono stejně moc času nebylo, takže jsem ani moc naštvaná nebyla. Teď momentálně když píšu tyhle řádky venku padla zničehonic solidní mlha a tak si říkám, že vezmu foťák a půjdu fotit. Ostatně už si potřebuju vyčistit hlavu a protáhnout na vzduchu ....

11 prosince 2021

Nasněženo potřetí ....

 


.... a zas na víkend. Ve čtvrtek jsme se zas nějakým záhadným
způsobem stali místo východními Čechami jižní Moravou, tedy alespoň co se počasí týče. Sněžilo tu a sněžilo a nasněžilo zas do krásných bílých peřin. Večer když mne vezla kolegyně z práce to bylo přímo luxusní. Měla jsem nejdřív cukání po příchodu domů vzít foťák a došmatlat do města nafotit letos nádherně ozdobené náměstí s vánočním stromem, ale byla jsem už tak utahaná, že jsem nakonec s radostí podlehla vábení postele a dvojky vína ve sklínce a rozhodla se pro činnost zvanou relax. Proto taky nikdy ze mne nemůže být ten správně zapálený fotograf. Jsem totiž na některé věci děsně líná....😉😆
Tentokrát nasněžilo z těch posledních tří víkendů nejvíc, a jelikož tu od minulého víkendu sníh moc neodtál, ráno jsem se po zahradě brodila až nad lem kotníčkových holin sněhem. Ostatně některé motivy jsem fotila znovu, a tak máte možnost porovnat jak to vypadalo poprvé i podruhé ....

05 prosince 2021

Nasněženo podruhé ....

 


.... bylo zcela nečekaně dnes ráno. A popravdě od půlnoci
napadlo stejně sněhu jako minulý víkend za tři dny. Přitom dle předpovědi tu mělo pršet a ne sněžit. Já to říkám pořád, počasí se u nás dělí na Čechy, Moravu, Slezko a Rybník. Zkrátka vybírat si můžeme ze všeho a stejně to je nakonec úplně jinak ....
Tak jsem zas vzala foťáky, jo,jo, tentokrát oba, a šla se zas projít po zahradě. No a zkoušela si pro zajímavost různé speciální módy které jsem objevila na Nexíkovi. Takže dnes to je tak trochu o hraní si ....

04 prosince 2021

Martin sice na ....

 


.... na bílém koni sem nepřijel už hodně 
dlouho, stejně tak se už dlouho nestalo, že by tu sníh napadl v listopadu, myslím že tomu tak bylo naposled jak mi připomněl FB před osmi lety. A to jen takový poprašek. Podle fotek v archívu tu pravidelně od roku 2016 začíná sněžit mezi prvním a sedmým lednem. A to většinou sněží tak pět dní, tudíž sněhu pak je dost. 
Letos ho dost na místní podmínky napadlo poslední listopadové dny. Dokonce i vydržel přes víkend  jak jste viděli z minulých fotek, kdy jsem se v týdnu pohybovala ve městě. 
Ale pro výzvu Trvalky První sníh jsem si nechala fotky ze zahrady, když byl sníh ještě krásně nadýchaný a bílý ....

02 prosince 2021

Z bílé peřinky ....

 


.... po dvou nocích  a jednom dni deště
zbývá už jen málo, a stejně tak zbývá malinko fotek v mém archívu. Na nové focení můžu zvesela zapomenout, díky tomu, že kolegyně skončila v karanténě, byla jsem zas jako aktivní záloha povolána do práce i dopoledne. A na jak dlouho nevím. Ostatně nevíme ani pořádně jestli není pozitivní a v karanténě tak neskončí celá kuchyně. Antigen jí vyšel negativně, ale vzhledem k tomu že má najednou teploty a kašel a kdoví co ještě, doktor jí hned poslal do karantény a na PCR. Pokud budeme fungovat dál, tak ani o víkendech moc času nebude, neb se bude muset začít s pečením cukroví. 
Takže dnešní fotky jsou poslední co jsem vyškrabala a je to takový třebovský pelmel focený při cestách do města. Telefonem ....